Britská libra se dnes ocitá po mohutným výprodejním tlakem, doslova ve volném pádu. Mezinárodní investoři se jí zbavují, neboť je vyděsil záměr kabinetu nové premiérky Trussové „nakopnout“ ekonomiku razantními daňovými škrty. Britská vláda hodlá daně snižovat jak z mezd pracovníků, tak z příjmu firem. Škrty totiž na ostrovech dále prohloubí deficit a urychlí inflaci. Inflace je v Británii zhruba desetiprocentní, nejrychlejší za čtyřicet let.
Vůči dolaru se britská měna dnes propadla až na úroveň 1,09 libry. To je její nejslabší úroveň od poloviny března 1985. Exministr financí USA Larry Summers přitom varuje, že libra se může propadnout až na paritu s dolarem. Pokud by se tak stalo, šlo by o historicky vůbec první paritu libry s dolarem. V nominálním vyjádření byla libra dosud vždy v dějinách silnější než dolar.
Od úsvitu „finančních dějin“ až do poloviny 70. let minulého století se směnný poměr obou měn pohyboval v pásmu od dvou do pěti dolarů za libru. Od roku 1975 pak je kurs převážně pod úrovní dvou dolarů za libru. Nejblíže paritě se dostal koncem února 1985, kdy se libra prodávala pouze za 1,05 dolaru.
Vůči české koruně má dnes libra nakročeno uzavřít nejníže za více než jedenáct let. Libra se dnes prodávala i jen za 27,61 koruny.
Plánované daňové škrty britské vlády stahují dolů také třeba americké akcie. Mezinárodní akcioví obchodníci nyní totiž sází na to, že britská centrální banka – Bank of England – bude muset ještě citelněji, než dosud mínili, zvýšit svoji základní úrokovou sazbu, aby bojovala se zrychlující inflací. Vyšší úroky přitom nejsou pro akcie dobrou zprávou.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
