Záhy po úmrtí královny Alžběty II. se v části britského společenství národů, Commonwealthu, ozvaly hlasy volající po plném odstřižení od britské monarchie. Stalo se tak například i v Austrálii, jejíž hlavou státu je nyní Alžbětin nástupce Karel III. Jedna z častých výtek vůči monarchii má – i na britských ostrovech – za to, že její provoz je finančně příliš nákladný.
Ve skutečnosti je britská monarchie z ekonomického hlediska „dobře promazaným soukolím“, které vytváří poměrně velký celospolečenský výnos za relativně nízké náklady v přepočtu na obyvatele. Podle studie poradenské společnosti Brand Finance z roku 2017 (zde) samotná královská rodina přispívá k hrubému domácímu produktu Británie sumou 1,77 miliardy liber ročně. To po zohlednění inflace a kursových výkyvů odpovídá loňskému výnosu v přepočtu takřka 60 miliard korun. Přitom náklady provozu monarchie činily v roce 2017 celkem 4,50 libry na každého jednoho obyvatele Británie, což opět po zohlednění inflace, jež od té doby nastala, a kursových výkyvů odpovídá přibližně 152 korunám.
Za částku zhruba 150 korun ročně tak každý Brit dosud získával nejen prvotřídní reprezentaci země zosobněnou právě Alžbětou II., ale navíc ještě byla celá ekonomika obohacována o dodatečných 60 miliard korun ročně.
Pozitivní dopad do hrubého domácího produktu ostrovní ekonomiky, odpovídající oněm zhruba 60 miliardám korun ročně, sestává jak z finančních výnosů zejména nemovitostního majetku Koruny, tak z nepřímého příznivého efektu monarchie na rozličná ekonomická odvětví, včetně turistického ruchu nebo zábavního průmyslu (viz seriál Crown z produkce Netflixu).
Přitom majetek členů královské rodiny je z velké části vlastně v rukou státu.
Ostatně, po zesnulé královně Alžbětě II. zůstalo dědictví čítající v přepočtu zhruba 12,2 miliardy korun. Takový majetek by stačil na 24. místo v aktuálním žebříčku nejbohatších Čechů dle časopisu Forbes. Nyní připadne nástupci královny na trůni, jejímu prvorozenému synovi, králi Karlu III.
Tento majetek tvoří královniny investice, sbírka umění, klenoty a šperky a v neposlední řadě nemovitosti jako zámek Balmoral či venkovské sídlo Sandringham.
Alžběta II. sama zdědila po své matce, Královně Matce, která zemřela roku 2002, majetek za zhruba 1,7 miliardy korun. Sestával se sbírky známek a umění, včetně třeba maleb Monetových, porcelánu, šperků a klenotů, ale také koní nebo sbírky Fabergého vajec. Na základě zvláštní klauzule byla Alžběta II. osvobozena od dědické daně z tohoto majetku. Nyní se stejná klauzule uplatní na majetek, který po ní dědí Karel III. Dědická daň činí v Británii 40 procent. Výjimku, která od daně osvobozuje členy královské rodiny, prosadila roku 1993 vláda ministerského předsedy Johna Majora. Snažila se tím předejít postupné erozi bohatství královské rodiny.
Monarchie jako taková ale drží daleko rozsáhlejší majetek, sestávající zejména z nemovitostí. V loňském roce dosáhla hodnota tohoto majetku hodnoty čítající v přepočtu zhruba 680 miliard korun. Sestává z nemovitostí samotné Koruny – neboli „Crown Estate“ –, dále pak z Buckinghamského paláce, nemovitostí Vévodství cornwallského i toho lancasterského, z Kensingtonského paláce a z nemovitostního majetku Koruny ve Skotsku.
Tento nemovitostní majetek však Karel III. přímo nezdědí. Královská rodina jej může využívat, ale nemůže s ním plně nakládat – fakticky je právě v rukou státu. Část výnosů z tohoto majetku se ovšem královské rodině vrací na základě dohody s britskou vládou v podobě státního grantu. Ten aktuálně činí 2,4 miliardy korun ročně.
Členové britské královské rodiny jsou totiž placení z části z britských veřejných rozpočtů a z části ze soukromých zdrojů. V rámci veřejných rozpočtů se jedná právě o zmíněný státní grant.
Počínaje rokem 2012 se prostřednictvím státního grantu hradily královniny oficiální výlohy a také náklady spojené s údržbou sídel a paláců, které královská rodina obývá. Státní grant spravuje britská vláda na roční bázi. Grant z části tvoří finanční výnos z „majetku Koruny“, tedy zejména z rozsáhlého portfolia nemovitostí či farem. Tento majetek ročně generuje výnos za stovky milionů liber. Technicky sice „majetek Koruny“ náleží vládnoucímu panovníkovi či panovnici, v praxi se však o jeho či její soukromý majetek nejedná. Nemůže jej prodat nebo přímo disponovat výnosy z něj. Majetek spravuje nezávislá správní rada.
Aktuálně jde podstatná část státního grantu, ročně zhruba necelá jedna miliarda korun, na renovaci Buckinghamského paláce. Prostředky ze zbývající části grantu v přepočtu zhruba 1,5 miliardy korun pak pokryly například cestovní výlohy členů královské rodiny nebo mzdy dvorního služebnictva.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
