Cena plynu v EU dnes v podvečer citelně vzrostla, až o devět procent, nad úroveň 260 eur za megawatthodinu poté, co ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že na přelomu srpna a září opět zcela zastaví své dodávky do Německa a dále do zemí EU. Rusko nyní dodává potrubím plyn v objemu zhruba pětiny jeho celkové kapacity. Cena plynu nakonec uzavřela na novém historickém rekordu, 244,6 eura za megawatthodinu.
Oznámení Gazpromu je poměrně nečekané. Odstávka by měla trvat jen tři dny, od 31. srpna do 2. září, poté by měla být přeprava obnovena opět na zhruba pětinu kapacity potrubí. Reakce trhu však napovídá, že obchodníci s plynem se obávají, že jde o politicky motivovaný děj, jehož cílem může být ještě dále vyhrotit energetickou krizi EU.
Gazprom nicméně i tentokrát, stejně jako při červnovém snížení přepravy plynu ze 100 na 40 procent kapacity potrubí, uvádí, že odstávka je technickou záležitostí. Vysvětluje ji nutností údržby turbíny. K ní nyní prý bude muset podnik přistupovat po každém tisíci hodin provozu, tedy zhruba každých 42 dní.
Ruskou stranu ovšem k plánovanému přerušení dodávek mohou povzbuzovat některé vlivné hlasy, jež zaznívají hlavně z Německa, volající po spuštění „sesterského“ plynovodu Nord Stream 2.
Místopředseda německého parlamentu Wolfgang Kubicki z vládní strany FDP dnes v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici RND uvedl, že ke spuštění Nord Streamu 2 by mělo dojít co možná nejrychleji.
Podle Kubického by spuštění potrubí umožnilo naplnit zásobníky v období, které zbývá do příchodu zimy. Míní, že spuštění plynovodu by vedlo k tomu, že by Rusko dodávalo mnohem vyšší objem plynu než nyní. Zřejmě by podle něj dodalo veškerý nasmlouvaný objem suroviny. Až budou zásobníky plné, lze prý Nord Stream 2 zase vypnout.
Výstavba potrubí Nord Stream 2, jež spojuje Rusko přímo s Německem, byla dokončena loni. Plynovod však nebyl nikdy spuštěn. Nejprve kvůli chybějícímu povolení německých úřadů, ale také Bruselu, posléze kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Volání po spuštění Nord Streamu 2 navíc bude zřejmě v příštích týdnech sílit. Na poplach totiž bijí němečtí průmyslníci. Podle nich rekordní ceny elektřiny a rekordní ceny plynu, jež nyní nastávají, můžou vést k postupné deindustrializaci Německa.
Právě tyto hlasy mohou Kremlu signalizovat, že pokud ještě více své dodávky do EU omezí, třeba i v důsledku dnes oznámené odstávky na přelomu srpna a září, dále tak zesílí volání po spuštění Nord Streamu 2. Což by bylo v zájmu Ruska. Podnik Gazprom je ovládaný Kremlem, vede jej Alexej Miller, muž zcela oddaný prezidentu Vladimiru Putinovi.
Jestliže by kvůli drahému plynu, a tedy také drahé elektřině, jež se v EU z podstatné části z plynu vyrábí, došlo k uvedené postupné deindustrializaci Německa, motor evropské ekonomiky by se fatálně zadrhl. Netřeba připomínat, že česká ekonomika, jež je ještě průmyslovější než ta německá, tím pádem také. Zkázu by to přineslo ale celému evropskému hospodářství. Německo a některé další země typu Nizozemska totiž skrze Evropskou centrální banku zastřeně financují země typu Itálie nebo Španělska, které by jinak byly v bankrotovém stavu již nyní. Pokud nebude mít Německo svůj průmysl v jeho současné síle, nebude mít ani z čeho financovat mnohem chudší, předlužený jih eurozóny.
„Opravdu se obávám postupné deindustrializace Německa,“ cituje dnes agentura Bloomberg Ralfa Stoffelse, generálního ředitele společnosti BIW Isolierstoffe. Firma založená roku 1971 je dnes lídrem evropského trhu s izolačními materiály. Energetická drahota je podle Stoffelse v Německu už nyní ještě závažnější než jinde. Berlín je tak v obtížné pozici, čehož právě se může Kreml nyní snažit využít.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
