Pohonné hmoty v Česku nadále poměrně rychle zlevňují, zejména pak benzín. Ten se v neděli poprvé od prvních březnových dnů, tedy také od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu, prodával celorepublikově průměrně za méně než 41 korun za litr. Včera už stál průměrně 40,66 koruny za litr. Za poslední měsíc tak benzín zlevnil takřka o 6,60 koruny na litr. Nafta je rovněž nejlevnější od prvních březnových dní, když se včera jeden její litr prodával průměrně celorepublikově za 42,44 koruny za litr.
Zlevňování pohonných hmot je momentálně poměrně rychlé i v porovnání s poklesem cen na světových trzích a s poklesem cen paliv na surovinové burze v Rotterdamu. To svědčí o tom, že čerpadláři nadále „vyfukují své marže“, které byly zvláště v červenci nebývale vysoké. Čerpadláři tak činí z částečně z důvodu hrozby zastropování marží, kterým v důsledku červencového sledování marží pohrozila vláda. Částečně je důvodem obecnější zklidnění situace na evropském trhu s palivy a to, že se schyluje ke konci vrcholné letní motoristické sezóny.
V příštím týdnu by měly pohonné hmoty dále výrazněji zlevnit, o zhruba korunu na litr. Cena benzínu se tak dostane pod psychologickou hranici 40 korun za jeden litr. Klíčovým důvodem už bude zlevňování ropy na světových trzích. Ropa Brent za poslední měsíc zlevnila o více než deset dolarů na barel. Nyní stojí 93,60 dolaru za barel. Za zlevněním jsou rostoucí obavy ze závažného ekonomického útlumu v USA, Číně, EU či Británii. „Vyfukování marží“ českých čerpadlářů a uklidňování situace na evropském trhu s palivy, které nyní hraje podobně zásadní cenotvornou roli jako vývoj cen ropy nebo směnného kursu koruny k dolaru, bude pokračovat i v příštích sedmi dnech. Pokles cen však bude tlumit oslabení koruny k dolaru, v němž se ropa i ropné produkty burzovně obchodují. V první polovině srpna koruna zpevnila až k úrovni 23,50 za dolar, avšak v posledních zhruba týdnu opět slábne, nad 24,10.
Cenu pohonných hmot dále snižují vládní opatření, zejména snížení spotřební daně z pohonných hmot, k němuž došlo letos v červnu. Toto opatření trvá do konce září, poté by měla být nadále snížena daň z nafty. Řidiči benzínových vozů se tak musí připravit na skokové zdražení benzínu na přelomu září a října.
Čeští řidiči momentálně benzín tankují dráže než motoristé v Bulharsku, Rumunsku, Slovinsku, Chorvatsku či Polsku. V Maďarsku je cena – ta platící pro cizince, nikoli zastropovaná platící pro Maďary – srovnatelná s cenou v ČR. V Německu, v Itálii či na Slovensku a v Rakousku jsou ceny vyšší. Na Slovensku a v Rakousku řidiči tankují dráže než v Německu a Itálii, což je opravdu nebývalé. Nafta vyjde levněji než v ČR opět v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Chorvatsku a Slovinsku. Cenově srovnatelná je pak nezvykle v Itálii, kdy bývá dražší. Dražší než v Česku je pak nafta na Slovensku, v Maďarsku, v Německu či Rakousku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
