#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Nepřiměřené marže čerpacích stanic znamenají, že stát jim snížením spotřební daně „přihrává“ stovky milionů korun

6. srpna 2022

Průběžné výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec prozatím ukázaly nepřiměřeně zvýšené marže u většiny velkých čerpacích stanic, informuje dnes ministerstvo financí. Marže měly přesáhnout průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se tak odpoutat od květnových a červnových výsledků.

Většina čerpacích stanic si tedy v červenci dále své marže navýšila. Veřejnost ani média totiž už v červenci tak nesledovaly tak bedlivě jejich cenotvorbu jako v červnu, kdy došlo k zavedení nižší spotřební daně z pohonných hmot. Zmírnění tohoto společenského tlaku umožnilo čerpacím stanicím navýšit si své marže. V tom jim pomohl také příznivý vývoj na světovém trhu s ropou a rovněž na evropském trhu s velkoobchodně prodávanými palivy.

Cena ropy na světovém trhu i cena paliv na surovinové burze v Rotterdamu během července poklesly. To čerpacím stanicím vytvořilo prostor pro navýšení marže. Snižování svých nákladů totiž většinově promítaly do konečných cen jen nedostatečně nebo s větším než nutným zpožděním. Spoléhaly se zjevně na celkovou atmosféru ve společnosti, která je už řadu měsíců „masírována“ informacemi o rapidní inflaci, a této situace využily.

Z nynějšího poznatku ministerstva financí plyne, že stovky milionů korun daňových poplatníků mohou skončit právě v kapsách čerpadlářů. Snížení spotřební daně z pohonných hmot, které platí od začátku června, vyjde veřejnou kasu do konce září na zhruba čtyři miliardy korun. Stejně jako zlevňování ropy přitom otevírá čerpacím stanicím prostor k navyšování marží. Podstatná část peněz, které tedy stát na dani – nejen spotřební, ale návazně také DPH – nevybere, tedy končí v kapse čerpadlářů, bez užitku široké motoristické veřejnosti.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře