Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, jež čekala zhruba polovina expertů oslovených agenturou Bloomberg.
K rozhodnutí došlo na základě hlasování bankovní rady v poměru 5 ku 2. Zjevně tedy všichni nově jmenovaní bankovní radní se vyslovili pro ponechání sazby na stávající úrovni. Pro zvýšení sazby, ze sedmi na osm procent, zvedli ruku evidentně jen radní, kteří působili už v předchozí, „Rusnokově“ bankovní radě, tedy viceguvernér Marek Mora a Tomáš Holub. Ti hlasovali pro zvyšování sazeb již během řady uplynulých zasedání, dnes se však poprvé ocitli v menšině.
Výsledek hlasování tak potvrzuje holubičí příklon nové bankovní rady. Dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB nezvýšit základní úrok je prvním minimálně od začátku roku 2004, kdy trh podle Bloombergu čekal zvýšení sazeb, ale ČNB ho překvapila holubičím postojem. Svým způsobem tak jde o nejvíce překvapivé holubičí rozhodnutí minimálně za posledních takřka dvacet let.
ČNB tak přichází o reputaci i z mezinárodního hlediska poměrně jestřábí centrální banky. Tu si budovala postupně od konce intervence za slabší korunu v dubnu 2017. Už její zvyšování úroků před propuknutím pandemie, zejména to z února 2020, bylo vnímáno jako jestřábí postoj. Razantní snížení sazeb v době nástupu pandemie pak bylo vnímáno jako v souladu s přístupem světových centrálních bank, které současně přistoupily na bezprecedentně extrémně expanzivní měnovou politiku. Loňské poměrně rané zahájení cyklu utahování měnové politiky ČNB, který končí právě až dnes, bylo obecně, i v mezinárodních kruzích, vnímáno opět jako jednoznačně jestřábí.
Podle expertů Deutsche Bank, největší německé banky, je dnešní rozhodnutí chybou české centrální banky. Experti Deutsche Bank míní, že aby ČNB chybu napravila a nedošlo k výraznějšímu oslabování koruny, bude muset tuzemská centrální banka zvýšit základní úrok hned v září, na svém dalším měnověpolitickém zasedání, a to rovnou o 0,5 procentního bodu.
Koruna však na rozhodnutí ČNB dnes bezprostředně nijak výrazně nereagovala. Nutno však dodat, že ČNB intervenuje a je stále připravena intervenovat za její silnější úroveň. Dnes to její guvernér Aleš Michl zdůraznil na tiskové konferenci v návaznosti na rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že inflace v ČR v meziročním vyjádření v nadcházející době dále zrychlí, až k úrovni 20 procent, lze předpokládat, že její síla přiměje bankovní radu ČNB k dalšímu, podzimnímu navyšování základního úroku, a to na úroveň minimálně 7,5 procenta. Nelze však vyloučit, že se základní sazba vyšplhá až k úrovni osmi procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
