Daň z mimořádných zisků, kterou zvažuje vláda, problém veřejných financí neřeší. Ten tkví v jejich trvalé schodkovosti. A mimořádné zisky jsou z definice dočasné, ne trvalé. Jinak by to byly zisky řádné. Vláda se tak nezodpovědně snaží skutečné ozdravení veřejných financí odsunout.
Odsunout se jej snaží proto, že na výběr má prakticky jen samé nepopulární kroky. Jedním z nich je, že by si lidé připláceli za lékařskou péči. Takový balonek už vypustil ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Osobně takové řešení preferuje před zaváděním sektorové daně nebo daně z mimořádných zisků.
Reforma financování veřejné zdravotní péče je podobně naléhavá jako reforma penzí. Stejně jako důchodový systém je i systém financování zdravotnictví citlivý na dopady demografického stárnutí obyvatelstva, které budou v příštích letech a desetiletích stále závažnější a tíživější. Reforma je proto nutností.
Není důvod, by si finančně zajištění lidé ze středních a bohatých vrstev nepřipláceli za zdravotní výkony ze svého daleko více peněz než nyní. Samozřejmě, sociálně slabí lidé nebo důchodci by měli mít přístup ke zdravotní péči také takový, aby jej mohli finančně unést, tedy výrazně levnější, případně bezplatný. Nutno ale opakovat, že bezplatné zdravotnictví je chiméra. Vždy jej někdo platí. A je to daňový poplatník.
Současný stav financování veřejného zdravotnictví prostě není udržitelný. Vyšší finanční spoluúčast pacientů, kteří si to mohou dovolit, je proto žádoucí. Neexistuje žádný důvod, aby chudí důchodci platili ze svých daní – třeba z DPH za potraviny, které si kupují – zákroky u lékaře bohatým lidem, kteří by si je bez problému mohli platit ze svého.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
