Francouzská premiérka Elisabeth Borneová dnes na půdě francouzského parlamentu oznámila, že její vláda hodlá znárodnit elektrárenskou společnost EdF. Ta představuje francouzskou obdobu českého ČEZ. Francouzský stát má v podniku 84procentní podíl. Česká republika drží v ČEZ podíl 70procentní. V obou případech lze tedy hovořit o polostátním energetickém podniku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své předvolební kampaně hovořil v březnu letošního roku o tom, že by měla být znárodněna část podniku EdF. Zdůvodňoval to tehdy snahou o dosažení větší energetické nezávislosti Francie a rovněž o dosažení uhlíkové neutrality prostřednictvím výstavby nových jaderných elektráren.
Dnešní oznámení francouzské premiérky má zřejmě návaznost na rovněž dnešní hlasování Evropského parlamentu, který na návrh Evropské komise schválil jádro jako zelený zdroj. Francouzská vláda tak nyní ani v nejmenším neriskuje reputační újmu, že by znárodňovala elektrárenskou společnost, která produkuje „špinavou energii“, totiž jadernou elektřinu.
Bezprostředním cílem francouzské vlády je docílit znárodněním EdF možnosti dostatečně pružně ovlivňovat cenotvorbu podniku tak, aby bylo zajištěno, že za současné napjaté situace v evropské energetice francouzským domácnostem a firmám příliš nevzroste cena elektřiny.
EdF už nyní podstatnou část jaderné elektřiny, více než čtvrtinu, musí z nařízení vlády dodávat za pevně danou cenu alternativním dodavatelům, kteří ji pak distribuují domácnostem a firmám. Tato regulace je klíčovým důvodem toho, proč letos dle dat Eurostatu rostou ceny elektřiny pro konečné odběratele ve Francii meziročně zhruba pětkrát méně než ceny elektřiny pro odběratele v Česku. Zdražování elektřiny ve Francii je jedno z nejslabších v celé Evropě.
Otázkou je, jak se k záměru francouzské vlády postaví menšinoví akcionáři EdF. Mezi nejvýznamnější z nich patří americký správce majetku BlackRock, americká investiční společnost Thornburg Investment Management, americké fondy Vanguard, norská centrální banka nebo třeba japonský státní penzijní fond.
Znárodnění Edf zřejmě zintenzivní veřejnou diskusi v Česku o možném znárodnění ČEZ, případně, po vydělení, jeho určité části. Pokud by český stát měl plně získat tu část ČEZ, jež zahrnuje výrobu a distribuci elektřiny a také jadernou energetiku, vyšlo by jej vytěsnění menšinových akcionářů minimálně na 200 miliard korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
