Česko má dost rezerv ropy a pohonných hmot, pokud by došlo k vypnutí ruského ropovodu. V pořadu Naše Česko to řekl Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv. Představil i nejhorší scénář, co se může v tomto případě stát.
Ceny pohonných hmot jsou na rekordních maximech. Rusko hrozí Německu odpojením od dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1. USA a Británie už zavedly embargo na ruskou ropu, plyn i uhlí.
Hrozí přerušení dodávek plynu a ropy do Evropy, a tím i do České republiky. A tak narůstá i nervozita Čechů ohledně toho, jak se bude situace vyvíjet v následujících měsících.
„Stát musí mít zásoby ropy a ropných produktů (především diesel a benzin) minimálně na 90 dnů spotřeby. Do loňského roku jsme měli 84 dnů, ale díky poklesu ekonomiky jsme se dostali na 94 dnů,“ uklidňuje předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Do Česka v tuto chvíli proudí ropa ze dvou ropovodů, ruského ropovodu Družba a arabského IKL. Už v roce 2019 se stalo, že kvůli kontaminaci se musel jeden z ropovodů vypnout, přesto to Česko nepocítilo, protože v tu chvíli uvolnilo Sdružení státních hmotných rezerv svou ropu podle Švagra.
„V tuto chvíli ropa teče a vykrývání objednávek jde podle plánu. Vše funguje tak, jak má a zásobování českého trhu je plynulé. Kdyby se kohoutek z Ruska zavřel, tak se v první řadě budou doplňovat zásoby ze zásob české rafinerie. V druhé fázi se otevřou kohoutky ze Správy státních hmotných rezerv, tzn. 90 dnů,“ vysvětluje Švagr. O ropu podle něj tedy v Česku nebude taková nouze.
Podle něj ale k takto drastickým opatřením nedojde. Vláda pak má navíc možnost určovat pohonné hmoty na příděl. „Ale Evropa je protkaná dalšími ropovody, takže hovořit o tom, že by tady byl úplný kolaps dodávek ropy, to by byl scénář z hollywoodského filmu,“ myslí si šéf státních rezerv.
Tak pozitivně by to už ale nemuselo vypadat, co se týče plynu. Ten totiž ve státních hmotných rezervách není zahrnutý.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
