Ekonomické problémy Řecka hýbou celou eurozónou, jejíž je jihoevropský stát součástí. Bruselští úředníci mluví rovnou o „řecké tragédii“. Antická tragédie sestávala z pěti fází: expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofy.
Začněme expozicí. Řecko je členem eurozóny od roku 2001. O tři roky později, v roce 2004, Eusrotat konstatoval, že rozpočtová statistika, na jejímž základě země do hospodářské unie vstoupila, masivně podhodnotila výši rozpočtového deficitu, jež byla jedním ze čtyř klíčových kritérií pro přijetí (maximálně mohla činit v poměru tři procenta poměru k hrubému domácímu produktu). Řecké problémy s dluhy a schodky tedy nejsou ničím novým. Až do loňského roku si však ze stavu státní kasu dělali hlavu spíše ekonomové než politici.
Hospodářský útlum, jenž loni postihl zejména Ameriku a Evropu, je v „řecké tragédii“ kolizí. Řecký rozpočtový schodek dosáhl 12,7 procenta hrubého domácího produktu země. Dluh veřejného sektoru navíc přesahuje celkový roční produkt země. To samozřejmě vnáší nejistotu mezi investory. Nevědí, zda bude Řecko schopno dostávat svým závazkům, a proto požadují vyšší výnosy, aby se do řeckého dluhu vůbec rozhodli vložit své finanční prostředky.
Nastává krize. Vyšší výnosy pro držitele dluhopisů samozřejmě značí vyšší náklady pro řeckou vládu na obsluhu dluhu. Roztáčí se spirála rostoucích úroků a sílí panika, že stát spěje k bankrotu.
Zbývá peripetie – a pak… Případný krach členské země eurozóny by vážně otřásl důvěryhodností hospodářství evropského soustátí a možná i smysluplností celého projektu jednotné měnové unie. „Řecká tragédie“ tak může být osudovou pro celou eurozónu i pro euro, které kvůli ní slábne. Rozpad eurozóny, před nímž nyní varuje čím dál tím více ekonomů, by byl katastrofou – nešťastným završením „řecké tragédie“.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
