Rychlost inflace v České republice je zarážející nejen v meziročním vyjádření, ale také v tom meziměsíčním. Mezi dubnem a květnem letošního roku totiž spotřebitelské ceny v ČR vzrostly hned o 1,8 procenta. To znamená třeba to, že za letošní květen vzrostly spotřebitelské ceny v ČR citelně více než za celý rok 2013. Nebo než za celý rok 2014. Nebo též za celý rok 2015 či 2016.
Například za celý rok 2015 vzrostly spotřebitelské ceny v ČR jen o 0,3 procenta. Za celý rok tehdy tedy vzrostly jen o šestinu jejich nárůstu z letošního května. I to ukazuje rychlost současného zdražování.
Zarážející je také srovnání s květnovou meziměsíční inflací v Rusku. Ta tam totiž podle oficiálních dat činila pouze 0,12 procenta. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry jsou tato data vzhledem k současné situaci v Rusku vypovídající. Nicméně s těmito oficiálními ruskými daty pracující i západní agentury jako Bloomberg.
Jestliže ruský prezident Vladimir Putin hovoří o tom, že Rusko vykazuje nulovou inflaci, má na mysli právě meziměsíční ukazatel. A také mezitýdenní. Ruští statistici totiž měří i inflaci z týdne na týden. Ve třech uplynulých týdnech spotřebitelské ceny v Rusku opravdu oscilovaly kolem nulové hodnoty růstu, dokonce vykázaly i nepatrný pokles.
Přitom ale zdražení z roku na rok, tedy květnová meziroční inflace, ta mezi květnem letošním a květnem loňským, je v Rusku citelná. Činí 17,1 procenta.
Zatímco tedy meziroční inflaci má Rusko stále vyšší než Česko, které ji v květnu mělo na úrovni 16 procent, v případě meziměsíční inflace už je na tom hůře Česko. A je na tom v porovnání s Ruskem skoro nejhůře v celém tomto tisíciletí, tedy za období od roku 2000.
Rozdíl v meziměsíční inflaci české a ruské totiž letos v květnu činil 1,68 procentního bodu (zelená křivka na grafu Bloombergu níže). To odpovídá rozdílu mezi uvedenými hodnotami české, resp. ruské květnové meziměsíční inflace, 1,8 procenta (modrá křivka), resp. 0,12 procenta (bílá křivka).
Rozdíl 1,68 procentního bodu mezi českou a ruskou meziměsíční inflací je prakticky nejvyšší za posledních minimálně 22 let, jak plyne z dat Bloombergu. Vyšší byl pouze letos v lednu, kdy v ČR s počátkem roku došlo k masivnímu „přecenění“, tedy změně ceníkových cen směrem nahoru.
Za mnoho let prakticky rekordní úroveň rozdílu inflace v ČR a v Rusku dokládá, že Česko se jen obtížně vypořádává se současnou geopolitickou situací. Příprava na válku na Ukrajině loni vedla Rusko k tomu, že nenaplnilo dostatečně plynové zásobníky v EU. Ve výsledku už loni prudce zdražovaly energie i v ČR, a nejen plyn, což z podstatné míry vyvolalo nutnost zmíněného masivního lednového přecenění.
Nyní inflace v Česku stoupá rekordně vysoko nad úroveň inflace ruské zejména z důvodu ruského vpádu na Ukrajinu a souvisejících sankcí. Sankce, způsobující další zdražování energií, ale také třeba potravin, se zkrátka vracejí nejen Česku, ale Západu obecně, zejména EU, jako „bumerang“.
Morálně mají své opodstatnění, ovšem to neznamená, že lze přehlížet jejich tíživý ekonomický dopad, který mají nejen na Rusko, ale také právě na Západ, včetně Česka. V některých ohledech se tento dopad zdá být na Západě tíživější než v samotném Rusku. Pokud tedy je možné brát ruská statistická data za vypovídající, což je diskutabilní.
Inflace v Česku překonává tu ruskou prakticky nejvíce za celé období od roku 2000 (zdroj: Bloomberg).
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
