Po Polsku a Bulharsku je nejspíše Finsko další zemí, kterou Kreml odpojí od dodávek ruského plynu. Finský státní plynárenský podnik Gasum nyní varuje, že k zastavení ruských dodávek může brzy dojít. Odpojení od ruského plynu může být součástí rozsáhlejší odvety Kremlu za vstup Finska do NATO. Helsinki přihlášku podaly dnes. Rusko již dříve varovalo, že takový krok představuje „hrubou chybu, jež bude mít dalekosáhlé konsekvence“.
Finsko ovšem není na ruském plynu závislé jakkoli zásadněji. Dováží sice podstatnou část plynu právě z Ruska, avšak plyn jako takový představuje pouze přibližně pět procent energetického mixu skandinávské země. Finsko se navíc společně s Estonskem chystají pronajmout si plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn. Jedná se o speciální plavidlo, které bude nejprve kotvit u estonských břehů a posléze se přesune k břehům finským. Loď funguje jako zásobník zemního plynu a současně jako regasifikační jednotka, kde zkapalněný plyn získává opět své plynné skupenství, aby mohl být přepravován plynovodem.
Stěžejním důvodem, proč Kreml zřejmě Finy od svého plynu odpojí, je fakt, že Helsinki odmítají platit v rublech. V tomto tedy následují příklad Polska a Bulharska, které rovněž na platbu v rublech nepřistoupily, přičemž jim Putin plyn již v dubnu odpojil. Většina zemí EU ovšem na platbu v rublech zřejmě přistoupí. Velké energetické podniky EU – italský Eni, německý Uniper či rakouský OMV – si buď již rublový účet u ruské státní Gazprombanky zřizují, nebo tak učinit hodlají. A to přesto, že Evropská komise má takový krok za porušení sankcí EU proti Rusku. Toto své stanovisko ale zatím deklaruje pouze verbálně, nikoli písmeně. Což znamená, že oficiálně v dané věci mlčí. Jedná se zjevně o taktické mlčení, které vlastně signalizuje, že Brusel přivře očí nad tím, že si odběratelé z EU zřídí rublový účet a zahájí platbu v ruské měně.
Ve zmíněném německém Uniperu drží ovšem více než 75podíl finská energetická skupina Fortum, kterou z takřka 51 procent ovládá finský stát. Pokud si tedy Uniper rublový účet u Gazprombanky zřídí, de facto bude platit, že i Finové na platbu v rublech přistupují rovněž.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
