V Česku už probíhá historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993.
Inflace v letošním roce vykáže podle našeho předpokladu průměrnou úroveň 14,5 procenta. Tento odhad je však zatížen značnou mírou nejistoty, neboť inflace se bude odvíjet od dalšího vývoje války na Ukrajině, souvisejících sankcí i ruských odvetných opatření, včetně úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU i tedy ČR.
Mzdy v letošním roce stoupnou v ČR v průměru nominálně o 6,5 procenta, jak vyplývá z dubnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky (zde, str. 9), kteří vývoj na českém trhu práce sledují. Pokud od tohoto růstu mezd odečteme očekávanou hodnotu inflace, oněch 14,5 procenta, dostáváme údaj vyjadřující letošní reálnou změnu průměrné mzdy, tedy minus osm procent.
Takto výrazně reálná průměrná mzda v historii ČR nikdy neklesla. Dosud klesala jen v letech 1998 (o 1,4 procenta), 2012 (o 0,8 procenta), 2013 (o 1,5 procenta) a v pandemickém roce 2020 (o 0,1 procenta). Ve všech ostatních letech od roku 1993 reálná průměrná mzda rostla. Její růst znamená růst kupní síly průměrně vydělávajícího Čecha, tedy i vzestup jeho životní úrovně. Pokles naopak značí sestup životní úrovně.
Letos tedy životní úroveň průměrně vydělávajícího Čecha spadne – a už padat začala – suverénně nejvýrazněji v celé historii ČR (viz graf níže). Bezrizikově se prudkému propadu životní úrovně ubrání jen ti, kteří investovali do spořících dluhopisů české vlády, Dluhopisů Republiky, v jejich proti-inflační variantě. Úrok těchto dluhopisů se bude odvíjet od úrovně meziroční inflace letos v říjnu, takže by mohl činit až sedmnáct procent. To je na tak bezpečném produktu, odpovídající svojí bezpečností termínovanému vkladu v zavedené bance, zcela bezkonkurenční úročení, více než trojnásobné oproti nejlépe úročením bankovním vkladům.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
