Jmenováním Aleše Michla guvernérem České národní banky dává prezident Miloš Zeman signál, že je přesvědčen o tom, že české ekonomice nyní prospěje více „holubičí“ přístup k monetární politice – případně méně „jestřábí“ přístup –, než jaký zastává bankovní rada pod vedením končícího guvernéra Jiřího Rusnoka. Je tak pravděpodobné, že další personální obměny, které prezident v bankovní radě provede letos a příští rok, budou tento signál potvrzovat. Tedy prezident Zeman jmenuje odborníky zastávající rovněž spíše „holubičí“ pohled na současné dění v ekonomické oblasti.
V praxi to znamená slabší než dosavadní důraz na razantní, tedy „jestřábí“ zvyšování úrokových sazeb. Ostatně sám Michl dnes po jmenování uvedl, že bude usilovat o to, aby základní úroková sazba po nějaký čas zůstala na úrovni, kde ji zanechá bankovní rada pod Rusnokovým vedením.
Devizoví obchodníci na takové prohlášení, a pochopitelně rovněž v reakci na uvedené signály, jež vysílá hlava státu, reagují přehodnocením svých sázek na další utahování měnové politiky ČNB. V důsledku tohoto přehodnocení dnes znatelně oslabuje koruna, vůči euru až o dvě procenta. Část devizového trhu tedy zjevně do poslední chvíle nebyla přesvědčena, že prezident Zeman Michla skutečně jmenuje, přestože spekulace uplynulých několika dní na něj ukazovaly poměrně jednoznačně.
Zeman, zdá se, se ztotožňuje s názorem části ekonomů a politiků, že současná rapidní inflace v České republice, nejvyšší za takřka třicet let, je z velké části dovezená. Proti takové nemá příliš cenu uplatňovat „jestřábí“ politiku, v jejíž moci logicky není ovlivnit děje, jež mají svůj původ v zahraničí, ať jde o válku na Ukrajině, související sankce, nebo pandemii. Michl tento názor sdílí. Od loňského roku svým hlasováním v bankovní radě totiž vystupoval konzistentně disentně, když soustavně hlasoval proti zvyšování úrokových sazeb. Ke zvyšování přesto docházelo, neboť pro něj vždy byla většina sedmičlenné bankovní rady.
V tuto chvíli to tedy vypadá tak, že letos a také ještě příští rok sestaví prezident Zeman nakonec takovou bankovní radu, jež je většinově přesvědčena, že současná inflace je z velké, zřetelně převažující části dovezená, a že za ni tedy nijak zásadně nemohou tuzemští politici. Tím se bankovní rada ovšem může dostat do jistého střetu s vládou Petra Fialy, která propaguje názor, že současná inflace naopak je hlavně „vyrobená doma“, a sice předchozí vládou Andreje Babiše. Tento názor sdílel také končící guvernér Rusnok, resp. převážná část jím vedené stávající bankovní rady.
Názoru, že inflace je z velké části dovezená, ovšem nahrává reálný vývoj posledních měsíců. Česká národní banka zvyšuje svoji základní úrokovou sazbu jedním z nejdramatičtějších temp ve světě, přesto inflace dále citelně zrychluje, byť z podstatné míru pod vlivem války na Ukrajině a souvisejících sankcí, které prostě třeba ještě začátkem letoška prakticky nebylo možné předpokládat.
Z hlediska řadového občana lze říci, že nový guvernér bude prosazovat kroky, které povedou k menšímu zdražování hypoték v příštích měsících. Hypotéky by tak měly být o něco levnější, než pokud by u kormidla zůstala Rusnokova bankovní rada. Zároveň ovšem, jak už dnes vidíme, je třeba počítat se slabší korunou, než jaká by byla „za Rusnoka“. Slabší koruna může lidem prodražit dovolené nebo zdražit dovážené zboží.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
