Češi konzumují tolik rýže jako nikdy. Podle nejnovějších dat ČSÚ spořádají takřka osm kilogramů rýže na hlavu ročně. Brzy však mohou mít problém. V Asii hrozí prudké zdražení rýže. Nejsou totiž hnojiva. A pokud ano, tak drahá. Takže asijští pěstitelé musí omezovat produkci. Což se dotkne celého světa.
V roce 2020 Češi snědli 7,9 kilogramu rýže v přepočtu na obyvatele, což je rekordní údaj od roku 1920, od kdy se příslušná statistická časová řada vede. Rýže coby převážně přílohová potravina v Česku vytěsňuje brambory nebo těstoviny. Je výživná, a přitom cenově dostupná. A cenově stabilní. Zatím. Kilogram loupané rýže dlouhozrnné vyšel letos v březnu průměrně na 37,50 Kč. Za poslední dva roky tak rýže zdražila jen nepatrně, o 1,3 procenta. S tím však může být konec.
Kvůli válce na Ukrajině a sankcím uvaleným na Rusko totiž nyní ve světě dramaticky stoupají ceny hnojiv. V Indii, Vietnamu či Filipínách, což jsou klíčoví světoví producenti rýže, stoupla v uplynulém roce cena hnojiv dvoj- až trojnásobně. Znatelně dražší hnojiva znamenají výrazně slabší úrodu, právě i rýže. Pokud by objem sklizně rýže v příštím roce klesl o desetinu, znamená to pro svět ztrátu 36 milionu tun rýže, což je ekvivalent výživy pro 500 milionů lidí.
Pokud však válka na Ukrajině jen tak neskončí, bude dopad ještě daleko horší. Válka a sankce totiž narušují obchod s Ruskem, které je globálně stěžejním dodavatelem všech klíčových druhů hnojiv. Takto narušený obchod zvedá cenu hnojiv, a hrozí tak citelně snížit produkci rýže, tudíž razantně navýšit její ceny.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
