Ján Kalanin ze zapomenuté vísky Valaškovce pod Vihorlatem by dnes na svého pravnuka pyšný nebyl. Travise Kalanicka doběhla série skandálů a končí v čele Uberu. Jeho hlavu si vyžádali klíčoví investoři narušitelské přepravní platformy. Pražským taxikářům, těm Uber nevoní, stejně jako jejich kolegům v dalších šesti stovkách světových měst. Všichni by si teď ale měli dát pozor, aby na Kalanickově hrobu netancovali předčasně. S jeho odchodem se jim totiž dost možná ještě přitíží.
Když praděd Kalanin vyměnil koncem 19. století Valaškovce za Pensylvánii, rubal tam uhlí. Uhlí tehdy, v čase parních lokomotiv, symbolizovalo transformativní pokrok.
Dnes jej symbolizuje právě i podnik, jejž jeho pravnuk před osmi lety spoluzakládal. Kalanickovy drsné metody řízení a nastavování firemní kultury se do „dřevní doby“ rozjezdu uberovské kolaborační ekonomiky dobře hodily.
Teď je však třeba někoho jiného – lídra, jenž na to půjde „v rukavičkách“. Ostatně třeba i starý J. D. Rockefeller, když ve vrcholné éře páry a uhlí rozjížděl svůj „startup na ropu“, neskrýval pořádně ostré lokty.
Byl to ranař. Aby se o století později stala značka „Rockefeller“ synonymem pro filantropii. Dnes to holt všechno jde jen trochu rychleji.
Po odchodu „drsoně“ Kalanicka bude z Uberu jiná firma. Už nebude muset permanentně „žehlit“ sexuální harašení, obtěžování ani jiné úlety managementu. Ty dosud byly všude tam, kde Uber působí, vítanou municí taxikářské lobby a zpátečnických konšelů.
Nyní už platforma tak snadným terčem nebude. Na řadu přijdou věcnější argumenty.
Třeba tento: ročně při hledání parkování zdolají řidiči ve finančním centru Los Angeles – jde tam jen asi o patnáct bloků domů – více než 1,5 milionu kilometrů, ekvivalent 38 výletů kolem Země a čtyř výprav na Měsíc. Spotřebují při tom bezmála 178 tisíc litrů pohonných hmot. Do ovzduší tak uniká 730 tun oxidu uhličitého. Kdo ale jezdí s Uberem, nehledá místo k zaparkování.
Rockefellerovým nástupcům sice klesnou zisky, ale starý Kalanin by mohl být na svého pravnuka opět pyšný. Ušetřen totiž zůstane nejen benzin, ale i životní prostředí.
Vyšlo v Mladé frontě Dnes.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
