Guvernér České národní banky Jiří Rusnok dnes v Otázkách Václava Moravce uvedl, že letos očekává stagnaci české ekonomiky při propadu reálných mezd až o osm procent. Tato kombinace podle něj představuje mimořádný šok, jaký česká ekonomika v podstatě nezažila 30 let. V historii novodobé ČR těžko hledat rok, kdy by životní úroveň lidí poklesla tolik, jak má klesnout letos.
Rusnok doslova prohlásil, že česká ekonomika letos podle jeho osobního názoru vykáže růst odpovídající „černé nule“. Podle guvernérových slov také v pololetí letošního roku může inflace činit až 14 procent, přičemž se bude ve druhém pololetí postupně snižovat. Realistické tedy je předpokládat, že ještě na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí se bude inflace pohybovat v pásmu od 10 do 12 procent.
To je částečně i dobrá zpráva, a to pro držitele spořících dluhopisů české vlády v jejich protiinflační variantě.
Tyto dluhopisy totiž jsou úročeny na základě toho, jaká je inflace. Zpravidla platí, že čím vyšší inflace je, tím vyšší je jejich úročení. Úročení se letos stanoví na základě říjnové hodnoty meziroční inflace. Pokud ta by byla v pásmu od 10 do 12 procent, což je i vzhledem k dnešním Rusnokovým slovům poměrně pravděpodobné, bude se v tomto pásmu pohybovat také právě úrok zmíněních dluhopisů. O ty Češi v loňském roce projevili rekordní zájem. Na účty lidí v ČR byly v rámci loňského upisovacího období připsány státní spořící dluhopisy za 41,1 miliardy korun
To je bezmála osmkrát vyšší částka než ta odpovídající výsledku dosud nejúspěšnějšího vydávání Dluhopisů Republiky, toho v rámci 12. upisovacího období, která odpovídá 5,5 miliardy korun.
Během loňského 13. upisovacího období se upsal větší objem státních spořících dluhopisů než za všech dvanáct předchozích upisovacích období. Za dvanáct dosavadních upisovacích období se totiž upsalo 38,5 miliardy korun státních spořících dluhopisů.
Z drtivé většiny byly v rámci 13. upisovacího období upsány spořící dluhopisy v proti-inflační variantě. Právě ve své proti-inflační variantě tyto dluhopisy představují pro letošek jeden z nejlepších bezpečných způsobů, jak veřejnost může úspory před inflací ochránit – letos tedy pravděpodobně s výnosem až 12 procent. Výnos na Dluhopisech Republiky je navíc kvůli pandemii osvobozen od daně.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
