Válka na Ukrajině vyvolá v Česku poměrně hlubokou stagflační krizi. Inflace bude vysoká, třeba letos v průměru dvouciferná, zatímco ekonomika bude stagnovat. Výsledkem bude citelný propad reálné kupní síly. Vždyť letos mzdy nominálně porostou jen o šest procent, zatímco inflace bude zřejmě i více než dvojnásobná.
Česko tedy čeká největší propad životní úrovně od 90. let a k tomu hypotéky pravděpodobně podraží na nejvyšší úroveň od přelomu tisíciletí. Ochabne tedy poptávka po nemovitostech ze strany řadových občanů, přičemž se současně sníží možnosti lidí platit vyšší a vyšší nájmy. Do toho kvůli nutnému boji s inflací rostou a porostou úroky na aktivech, která jsou bezpečnější investicí než nemovitosti – tedy na státních dluhopisech. Banky a fondy, prostě velcí investoři, přesměrují své investice z nemovitostí třeba právě do dluhopisů. Prostě proto, že dluhopisy budou při dané úrovni rizika nabízet lepší výnos než nemovitosti, čemuž v uplynulých letech tak nebylo. Ochabne tedy poptávka po realitách i ze strany velkých hráčů.
Do toho může oslabit poptávka po nich ze strany cizinců, kteří si prostě řeknou, že Česko je až moc blízko Ukrajině. Proč riskovat koupi nemovitosti v zemi, na kterou může mít potenciálně zálusk V. V. Putin, když mohou investovat v bezpečnějším Německu nebo třeba Španělsku?
Takže, shrneme-li, bude méně kupujících Čechů, méně kupujících cizinců i méně kupujících velkých hráčů. Výstavba zůstane omezená, navíc ovšem mohou přibýt statisíce Ukrajinců, kteří se po válečné imigraci usadí v Česku trvaleji. Růst cen nemovitostí tedy výrazně zmírní, ba se promění ve stagnaci, v některých místech i v propad.
Pokud se bude válka stupňovat, případně rozlévat do dalších zemí, i přes rostoucí počet uprchlíků nelze vyloučit dokonce propad cen nemovitostí. Česko se v takovém případě stane příliš rizikovým realitním trhem z hlediska mezinárodní investorské komunity, individuální i institucionální, zatímco Češi s Ukrajinci se svojí inflačně a válečně omezenou kupní sílou nebudou s to masivní propad poptávky kompenzovat dokonce ani při nadále poměrně slabé výstavbě.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
