Cena zlata vyjádřená v českých korunách dnes vystoupala na nejvyšší cenu v historii novodobé České republiky. Žlutý kov se prodával i za 46 210 korun za troyskou unci, vyplývá z dat Bloombergu. Z nich je zřejmé také právě to, že jeho cena tak dnes překonala dosavadní historický cenový rekord, dosažený během obchodování dne 7. srpna 2020. Tehdy cena zlata vystoupala na bezmála 46 058 korun za troyskou unci (viz graf níže). Trend zhodnocování zlata v koruně tedy dnes nezvrátila ani intervence České národní banky za silnější korunu.
Zlato zhodnocuje v důsledku intenzivní nervozity trhů, která nepolevuje už od čtvrtka minulý týden, kdy Rusko zahájilo svoji invazi na Ukrajinu. Od té doby zlato v korunách zhodnotilo o zhruba sedm procent. Od začátku letošního roku pak zlato v korunách přidává 15,3 procenta.
Ostatní drahé kovy si ovšem polepšují ještě výrazněji. Paladium o bezmála 66 procent, platina o 23,8 procenta a stříbro o zhruba osmnáct procent.
Cena paladia v korunách se dnes rovněž ocitla na svém korunovém vrcholu za období od roku 1993. Troyská unce se prodávala až za cenu bez patnácti korun odpovídající rovným 70 tisícům korun. Platina a stříbro zatím letos svůj historický korunový rekord nepokořily.
Drahým kovům se v prostředí vysoké nejistoty tradičně daří. Jsou historicky vnímány jako pojistka proti inflaci a také jako uchovatel hodnoty v čase válek či hladomorů.
Zlatu ale svědčí také zmrazení rezerv ruské centrální banky, k němuž se Západ bezprecedentně uchýlil v rámci sankcionování Ruska. Zlato představuje tu část ruských devizových rezerv, na niž zmrazení převážně nedosáhlo. Mnozí investoři do zlata tak sází na to, že ruská a některé další centrální banky – například čínská – do budoucna navýší dvé nákupy zlata do rezerv. To proto, aby snížily své vystavení dolaru a obecně aktivům západních zemí, jako je euro, případně dolarové či eurové vládní dluhopisy.
Zlato tak může z hlediska řady centrálních bank představovat aktivum, které nejen uchovává hodnotu, ale které také znemožňuje či omezuje dosah efekt zmrazení rezerv.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
