V tomto týdnu to ještě tak nevypadalo. Druhý nejbohatší Rus, Alexej Mordašov, jenž se momentálně plaví na jachtě za 11 miliard korun kolem Seychel, si soukromým tryskáčem bombardier odletěl „na skok“ do Moskvy. Na „koordinační schůzku“ ruského prezidenta Vladimira Putina s oligarchy. Do exotiky Indického oceánu se Mordašov vrátil ještě téhož dne. S tím však může být brzy konec.
Představitelé Spojených států, EU a další západní spojenci včera dojednali balík dosud nejrazantnějších sankcí vůči celé ruské ekonomice, ale také vůči její oligarchii. Jsou to právě oligarchové, kteří de facto udržují Putinův režim. Ten je odměnou za jejich loajalitu „nechává na pokoji“ a nijak neohrožuje jejich rozsáhlý majetek, získaný většinou krajně pochybným způsobem při rozpadu sovětského impéria v 90. letech.
Západ by v rámci sankcionování oligarchů měl vytvořit speciální úderné týmy finančních či právních specialistů, kteří budou rozkrývat spletité struktury, často napojené na málo transparentní daňové ráje, skrze něž ruští superboháči svůj majetek drží. Ryba smrdí od hlavy. Sám Putin oficiálně vlastní jen jeden byt a tři automobily. Objevují se ale spekulace, že je ve skutečnosti nejbohatším člověkem nejen v Rusku, ale také na světě.
Jisté je jedno. Putinova moc je taková, že o majetek může připravit i ty nejzámožnější ruské oligarchy, pokud mu nebudou po vůli. To demonstroval už v polovině „nultých let“ případ Michaela Chodorkovského a jeho Jukosu. Superboháč Chodorkovskij nakonec skončil v žaláři. To bylo většině ostatních oligarchů dostatečným varováním, že s Putinem se „do křížku“ pouštět nemají. Takže také mu kdykoli budou po vůli, zejména, půjde-li o něco, co je pro vládce Kremlu zásadní. Tím pádem má Putin silný vliv, byť nepřímý, na majetek celé ruské oligarchie.
Po včerejšku však oligarchům vůbec poprvé hrozí, že je o majetek může připravit také někdo jiný než Putin, a sice Západ. Ne snad, že by s takovou možností vůbec nepočítali. Právě proto sami často přímo prakticky nic nevlastní, jako Putin, a svůj majetek ovládají přes mezinárodní spleť skořápkových firem a řetězců v daňových rájích či další struktury, které jim na míru připravují velmi dobře placené týmy mezinárodních právních kanceláří a dalších finančních, daňových či účetních specialistů.
Právě proto musí Západ vytvořit ony speciální úderné týmy, podobné týmům pro odhalování finanční kriminality, které po majetku nejbohatších Rusů půjdou, a nakonec jejich jachty či luxusní nemovitosti typu těch centru Londýna, „Londongradu“, zřejmě v celé řadě případů zmrazí a de facto zabaví.
Oligarchům tak dnes zvoní nepříjemný „alarm“. Západu sice může trvat měsíce, než jejich majetek odhalí a zabaví, ale život se jim nepochybně velmi ztíží už hned teď. Musí ještě usilovněji hledat cesty, jak svůj majetek skrýt. A musí také hledat způsoby, jak uchránit vysokou životní úroveň svých nejbližších, třeba dětí. Tato „zlatá mládež“ často studuje na neprestižnějších západních univerzitách a za peníze oligarchických „papá“ vede vysoce nákladný život. Cílem včera dojednaného sankčního balíčku by mělo být zasažení majetku využívaného právě třeba i touto „zlatou mládeží“, včetně znemožnění jejího dalšího studia.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
