Spojené státy a Evropská unie se podle čerstvé zprávy agentury Bloomberg dohodly na zamrazení rezerv ruské centrální banky.
Rezervy činí 643 miliard dolarů. V praxi však západní spojenci mohou zmrazit maximálně jen zhruba dvě třetiny této sumy. A to tu část rezerv, kterou ruská centrální banka drží v dolarech, eurech a potenciálně dalších měnách spojenců Západu, jako je japonský jen. Sankci tak unikne ta část rezerv, kterou má ruská centrální banka v čínské měně, a také podstatná část rezerv, jež drží ve zlatě, protože to má převážně deponováno na své domácí půdě.
Západ by tak měl být s to nakonec celkově zmrazit rezervní aktiva ruské centrální banky až za zhruba 425 miliard dolarů. Ruská centrální banka nebude moci s těmito prostředky nakládat, což ochromí její možnost provádění měnové politiky. Historicky jde o bezprecedentní krok. Podobné opatření v minulosti Spojené státy uplatnily vůči íránské nebo venezuelské centrální bance, ale až v době, kdy už v těchto ústavech nebylo příliš co zmrazit. Devizové rezervy totiž v obou případech byly proti nynějším ruským titěrné. Nyní dějinně poprvé se zmrazení má týkat tak významného objemu rezerv a relativně významné ekonomiky, jež svého času patřila dokonce do skupiny G8 osmi nejvýznamnějších hospodářství světa.
V důsledku dnešního kroku se v pondělí po otevření devizových trhu ruská měna, rubl, ocitne ve „volném pádu“. Ruská centrální banka bude mít značné problémy jeho pád zastavit. Bude zřejmě muset přistoupit k prodeji svého rezervního zlata a také svých rezervních čínských jüanů, případně jiných rezervních aktiv, bude-li to možné. Za tato aktiva bude ve velkém nakupovat rubly, čímž je bude stahovat z trhu a snažit se tak zastavit jejich propad. Bude je ovšem stahovat s tou vyhlídkou, že ruská měna, kterou takto za čínské devizy, zlato či jiná aktiva (ale ne dolary a eura, ty už budou zmrazené) získá, dále citelně znehodnotí, což dále oslabí pozici ruské centrální banky a její možnost provádět měnovou politiku. „Volný pád“ rublu tak může vyústit v jeho totální krach.
Pokud tyto informace pronikají přes ruskou propagandistickou clonu, lze už zřejmě od pondělí čekat bankovní runy po celém Rusku. Tedy známé fronty před bankami. Řadoví Rusové se budou snažit si své rubly z bank vybrat, případně je ještě směnit do jiné měny, například do jüanu. To však bude krajně obtížné, ne-li nemožné. Lze také očekávat zvýšené převody do kryptoměn. Kreml navíc zřejmě bude muset přistoupit k nějaké formě kapitálových kontrol, případně úspory lidí znárodnit, aby s nimi mohl režim disponovat sám – za účelem nákupu potravin, léků, případně třeba i zbraní. Je navíc otázkou, zda se banky v Rusku vůbec otevřou.
V této souvislosti je třeba počítat s obrovským nárůstem frustrace a nespokojenosti ruského obyvatelstva, neboť přes víkend se z občanů Ruska stanou občany pomyslné „Severní Koreje“ – dramaticky zchudnou. Citelné oslabení rublu navíc vyvolá inflační vlnu. Inflace může postupně nabrat parametrů pádivé inflace, nebo dokonce hyperinflace. Dříve však pravděpodobně nastane celkový rozvrat ruského finančního systému.
Je samozřejmě otázkou, jak na situaci zareaguje Kreml a ruská centrální banka. Zoufalí lidé činí zoufalé činy. A řadoví Rusové vlastní zoufalství ze ztráty celoživotních úspor snadno přenesou na své vládce.
Západ dnes stiskl „finanční jaderné tlačítko“. Nezbývá než doufat, že odpovědí nebude stisk skutečného jaderného tlačítka. Ale nebude moc jiných možností, jak se Kreml bude moci za zmrazení stovek miliard pomstít tak, aby to Západ bolelo.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
