Akcie padají, ropa zdražuje k úrovni 100 dolarů za barel. Burzy totiž straší možný vývoj, před kterým stále naléhavěji varují Spojené státy. Podle nich už v úterý příští týden může Rusko provést invazi na Ukrajinu. Stalo by se tak tedy ještě před ukončením olympijských her v Pekingu. Ač mnozí spekulovali, že Rusko během nich útok neprovede, aby neriskovalo zhoršení vztahů s Čínou.
Dnes mají o stále napjatější situaci telefonicky jednat prezident USA a Ruska, Joe Biden a Vladimir Putin. Pokud jejich rozhovor nezajistí posun pozitivním směrem, je třeba počítat s dalším stupňováním napětí a také s růstem cen surovin. A naopak s propadem cen akcií. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili koncem loňského roku.
Cena ropy Brent včera uzavřela na hodnotě 94,44 dolaru za barel, plyne z dat Bloombergu. To je nejvyšší uzavírací úroveň od září roku 2014. Ropa včera zdražila na mnohaleté maximum také po přepočtu do korun. Barel ropy Brent totiž poprvé od října 2014 uzavřel na ceně převyšující 2000 korun, konkrétně na ceně 2020,31 Kč.
Ropa tedy zdražuje i po zohlednění kursu koruny k dolaru, v němž se obchoduje. To povede v příštích dnech a týdnech k citelnému zvyšování cen pohonných hmot v ČR. Benzín nyní stojí průměrně 36,88 koruny za litr, nafta vyjde na 35,86. V obou případech jde o nejvyšší ceny od začátku loňského prosince. Nelze vyloučit jejich růst až k úrovni 40 korun za litr, v případě propuknutí rusko-ukrajinské války ještě výše.
Obchodníci s ropou se obávají, že jestliže Rusko invazi zahájí, ochromí to jeho vývoz ropy a plynu, což by zvedlo cenu těchto surovin. Připomeňme, že z Ruska přes ukrajinské území vede ropu i ropovod Družba, a to na Slovensko a pak dále do Česka.
V obavě z blížící se ruské invaze ale míří vzhůru také ceny dalších surovin, nejen ropy. Daří se zlatu, které je obecně vnímáno jako uchovatel hodnoty v čase válek a jiných katastrof. Rusko navíc představuje jeho klíčového světového vývozce.
Stoupá rovněž cena obilí. Ukrajina představuje „obilnici světa“. Sedmdesát procent celkové rozlohy země pokrývají pole a lány – prostě zemědělská půda. Země je světovou jedničkou v pěstování slunečnic, a tedy zcela klíčovou zemí v rámci produkce slunečnicového oleje. Patří k největším světovým producentům ječmene, kukuřice, řepky olejky, sójových bobů a pšenice. Ruská invaze by vedla k růstu světových cen potravin v čele třeba s olejninami.
Rusko patří vedle ropy, plynu, zlata a taktéž obilí mezi klíčové světové vývozce paladia, platiny, niklu či hliníku. Tyto všechny suroviny by v případě invaze dále citelně podražily. Přitom třeba hliník už je poblíž svého historického maxima nyní (viz graf níže). Během tohoto týdne uzavíral na londýnské burze s kovy na ceně převyšující dokonce 3200 dolarů za tunu, což se předtím stalo jen po několik dní července 2008 a jeden červnový den roku 1988.
Podle americké banky Goldman Sachs se cena hliníku v příštích dvanácti měsících dostane tak jako tak nad úroveň 4000 dolarů. Klíčový světový obchodník se surovinami, společnost Trafigura, pak varuje, že do roku 2024 svět přijde o všechny své zásoby hliníku. Bezprostředním důvodem zdražování hliníku možná invaze Ruska na Ukrajinu, která by mohla ochromit ruskou produkci či vývoz kovu. Dlouhodobějším důvodem pak to, že svoji produkci hliníku omezuje Čína. Hliníkárny totiž ve velkém spalují uhlí a Čína rovněž omezuje své uhlíkové emise.
Citelné zdražování hliníku, který je jedním z běžně nejvíce využívaných kovů, by tlačilo dále nahoru spotřebitelskou inflaci všude ve světě, i v ČR. Hliník se hojně využívá pro výrobu obalových materiálů, třeba nápojových plechovek, ale nezastupitelný je například také při produkci aut nebo letadel.
Kvůli válečně nervozitě se ale naopak propadají akcie. Stěžejní americký burzovní ukazatel Standard & Poor’s 500 včera přišel o dvě procenta, technologicky orientovaný Nasdaq 100 pak dokonce o více než dvě procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
