Turistický ruch v ČR má za sebou druhý velmi slabý rok. Oproti roku 2020 loni ještě o něco ubylo návštěvníků ze zahraničí. Mírný vzestup počtu domácích turistů i jejich přenocování situaci rozhodně nezachránil. Takže celkový počet hostů jen nepatrně převyšuje polovinu jejich počtu v dosud rekordním – a posledním předpandemickém – roce 2019. Letos by však měla být situace mnohem lepší. Počet hostů by se i přes pomalý rozjezd v prvním, probíhajícím čtvrtletí mohl dostat na úroveň 80 až 85 procent předpandemické úrovně. Turistický ruch totiž v posledních týdnech velmi výrazně oživuje. U nás i v zahraničí.
Hotely a dovolenkové lety pro nadcházející letní sezónu si lidé v těchto hodinách a dnech totiž celosvětově zamlouvají zcela mimořádným tempem. Horečka zájmu o koupi dovolené se nevyhýbá ani Česku. Největší světová cestovní kancelář, německá TUI, včera oznámila, že tempo objednávání zájezdů na letošní léto dokonce předčí úrovně před pandemií.
Lidé po celé planetě, Česko nevyjímaje, po dvou letech pandemických uzavírek a omezení hladoví po cestování a poznávání nových zemí, ti z vnitrozemí po moři, ti z dolin a rovin po horách. Obavy z dopadu šíření covidové varianty omikron slábnou, přičemž proočkovanost světové populace, zvláště pak zranitelných skupin obyvatelstva, nadále stoupá.
Navíc lidé během pandemie neměli moc zač utrácet, ani za dovolené příliš ne, takže si to nyní chtějí vynahradit. Podle zmíněné cestovky TUI utrácejí průměrně za zájezd meziročně o 22 procent více. Jsou tedy ochotni vydávat za letní dovolenou více. Byť část zmíněného cenového nárůstu je důsledkem obecné inflace, lidé rozhodně pořizují nákladnější zájezdy a připlácejí si za luxus – ve stylu „dva roky jsme teď nikde nebyli, tak si to teď o to více užijeme“.
Zvýšený zájem pozorují samozřejmě také aerolinky. Nízkonákladoví letečtí dopravci jako Ryanair, EasyJest nebo Wizz Air už minulý měsíc oznámili dramatické navýšení svých dopravních kapacit na letošní sezónu, aby mohli vyjít vstříc právě rostoucí poptávce.
U cestovky TUI si zatím zájezd objednalo o čtvrtinu méně lidí než ve stejném období posledního předpandemického roku 2019, avšak dechberoucí je tempo objednávek v posledních dnech a týdnech. To je tak výrazné, že dává silnou naději, že letošní letní sezóna bude z hlediska uskutečněných pobytů odpovídat poslední předpandemické sezóně, té roku 2019.
Například v Británii, jež představuje klíčový trh pro celý segment zájezdů, hlásí TUI nárůst objednávek zájezdů na letošní léto v rozsahu takřka dvacet procent nad úrovní předpandemického roku 2019.
Zájem o letní dovolené je větší než před pandemií nejen v Británii, ale často také v Česku. Některé tuzemské cestovní kanceláře hlásí nyní až o padesát procent vyšší prodeje na letní sezónu v porovnání se stejným obdobím roku 2019. Cestovky v ČR dávají stále hlasitěji znát, že letos by se turistický ruch mohl vrátit na úrovně z doby před pandemií.
Zájmu o zahraniční pobyty letos v ČR nahrává silná koruna. Ta je blízko svých historických maxim třeba vůči turecké liře, polskému zlotému nebo švédské koruně. Vůči euru je poblíž takřka jedenáctiletého maxima. V uplynulých měsících výrazně zpevnila proti celé řadě dalších měn, neboť Česká národní banka v rámci boje s inflací zvedala svoji základní úrokovou sazbou jedním z nejvýraznějších temp v celém světě.
Extrémně silná je koruna třeba proti zmíněné turecké liře. Turecká lira dramaticky oslabuje vinou prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který tlačí na centrální banku země, aby úroky nezvedala. Turecká hlava státu míní, že vyšší úroky zrychlí inflaci, což je v rozporu s většinovým názorem mezi ekonomy a ostatně i s většinovým názorem centrálních bank jinde ve světě. I díky nebývale slabé liře je tak Turecko mezi Čechy nynějším hitem v objednávkách zájezdů na léto. Silná koruna zlevňuje například nákup jídla, suvenýrů nebo služeb a výletů v dovolenkové destinaci.
Celosvětový rozmach cestovního ruchu ale znamená také další tlak na růst cen ropy a pohonných hmot. Pohonné hmoty v ČR by se tak mohly i přes silnou korunu v létě prodávat až kolem úrovně čtyřiceti korun za litr benzínu či nafty, neboť hrozí, že barel ropy Brent do to doby zdraží výrazně nad úroveň jednoho sta dolarů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
