Snižování DPH je předvolebním tahákem hned několika politických stran. Jenže… Pokles DPH se promítá do redukce cen pro spotřebitele třikrát až čtyřikrát méně než zvýšení DPH do růstu cen. V nové studii, vtipně nazvané Co stoupá, klesat nemusí, na to přišel mezinárodní tým ekonomů, jenž analyzoval dopad všech změn sazeb DPH v EU v letech 1996 až 2015 (včetně Česka od roku 2004).
Proč tomu tak je? Kdekoho jistě napadne kartelová dohoda či jiné „ohýbání trhu“. O nic takového ale jít nemusí. Autoři argumentují, že když firmě stoupnou náklady jen nepatrně, jedná tak, aby to zákazník nepocítil. Sníží si marže, aby udržela jeho loajalitu a neztratila tržní podíl. Prodává tedy za cenu nižší, než za jakou by prodávala při plném zohlednění růstu nákladů.
Když ale v této době zvýší vláda DPH, firma už nemůže jinak. Náklady jí v souhrnu vzrostou natolik, že ohlodávání vlastní marže není dál udržitelné. Zvýší tedy konečně cenu – a to rovnou tak, aby pokryla i předchozí růst nákladů. Kdyby ale vláda místo toho ve stejné době DPH snížila, do finální ceny pro zákazníka se tato redukce tolik nepromítne. Firma totiž nejprve opět „zahojí“ svoji nahlodávanou marži a teprve potom případně snižuje cenu zákazníkovi. Politici by tak měli zbystřit. Snížení DPH „hojí“ násobně více marže firem než peněženky voličů.
Vyšlo v Hospodářských novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
