Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, jež dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019. Fialova vláda se tak symbolicky loučí se schodky éry vlády Babišovy.
Fakticky lednové plnění nic nemění na tom, že je třeba výrazně pokročit v ozdravování tuzemských veřejných financí. Přebytek vykázaný na samém začátku roku není ničím, co by zasluhovalo výjimečný potlesk. Navíc je do značné míry odrazem rozpočtového provizoria, v němž vláda v prvním měsíci letošního roku hospodaří. Provizorium citelně omezilo například výdaje na platy pracovníků ve školství. Bez tohoto omezení by se vykázaný přebytek, čítající 3,9 miliardy, přehoupl do schodku.
Fialova vláda deklaruje, že letos vykáže schodek pod úrovní 280 miliard korun. Musí za tím účelem přepracovávat rozpočet navržený předchozí Babišovou vládou, což je právě důvodem probíhajícího provizoria. Mezinárodní měnový fond doporučuje nynější vládě přehodnotit pohled na takzvané zrušení superhrubé mzdy, které představuje klíčový zdroj rekordně schodkového hospodaření státu v loňském roce. Na zrušení superhrubé mzdy však Fialova vláda nadále trvá v plné míře, pročež nelze sázet na to, že by úspory hledala v jakémkoli navýšení daně ze mzdy. O to výrazněji ale bude muset škrtat, chce-li snížit schodek tak, jak slíbila, tedy aby splňoval příslušné maastrichtské kritérium.
Škrty, které zatím představil ministr financí Zbyněk Stanjura, ke splnění kritéria ani vzdáleně nepostačují. Vláda tak může nakonec být nucena zvýšit daně, ačkoli její představitelé tvrdí, že tak neučiní. Připouštějí zatím částečně zvýšení spotřební daně z tabáku, avšak ani to nemá ani vzdáleně šanci výrazněji přispět k ozdravení veřejných financí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
