UBER V LONDÝNĚ dojezdil. Alespoň prozatím. Městský dopravní odbor, jemuž šéfuje starosta Sadiq Khan, mu neprodloužil licenci. Přes veškerou kontroverzi, již Uber vyvolává, jde o nečekaný verdikt. Prvního října z londýnských ulic zmizí zhruba 40 tisíc řidičů. Ti se ze starostových úst dozvěděli, že platforma nedodržuje pravidla. O práci je tak připravil muž, který sám podle pravidel moc nehraje. Jeho nechvalně proslulý výrok, že terorismus je nedílnou součástí života ve velkém městě, je totiž – jemně řečeno – nepravdivý. A empiricky snadno zpochybnitelný. Nebo snad z Číny, v níž se nacházejí 102 města s miliónovým a vyšším počtem obyvatel, zhruba pětina jejich celosvětového počtu, přichází zdaleka nejvíce zpráv o teroristických útocích?
Komu vlastně Uber vadí? Tisícům řidičů, kteří pro něj jezdí, jistě ne. Byť úřady a média na Západě marxisticky hořekují nad tím, jak jsou vykořisťováni, řidičům ve službě nikdo revolver u spánku nedrží. Vadí tedy Uber zákazníkům?
Těžko. To, jak intenzívně a doslova globálně se o Uberu mluví, jen dokazuje, jak enormně úspěšný projekt to je. Lidi jej mají rádi proto, že vědí, že se s ním spolehlivě, rychle a levně dostanou z místa A do místa B. A pokud náhodou ne, danému řidiči dají po skončení jízdy špatné hodnocení. Když takových špatných známek dostane více, u Uberu to může zabalit – nikdo si ho už nezavolá.
Uber je tedy nejen o sdílení aut, ale také o sdílení informací. Ochrana spotřebitele probíhá decentralizovaně, svépomocně, na bázi sdílení.
Proto levicoví politici Khanova typu hledají záminky k zákazu. Uber se obejde bez centralizace, úřadů a státu. Politik, jenž přichází o úředníky, přichází o vliv.
Vyšlo v Reflexu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
