Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou. Ve své dnes zveřejněné prognóze to předvídá Citigroup, třetí největší banka v USA. Podle ní bude polská měna, zlotý, zasažena hůře než česká koruna nebo maďarský forint.
Polsko je totiž dovozně na Rusku více závislé než Česko nebo Maďarsko. Zároveň je měnový trh se zlotým větší než ten s korunou nebo s forintem. To ovšem vede k tomu, že jej světoví investoři využívají, pokud chtějí obecně, bez zřetelnějšího zaměření investovat do „středoevropských aktiv“ nebo „středoevropských měn“. Takoví povšechní, povrchní investoři se ovšem budou v případě závažnějšího zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu ze středoevropského regionu stahovat nejdříve a v největší míře.
Možné zavedení dalších sankcí proti Rusku a jeho odpověď v podobě dodatečných protisankcí, včetně potenciálního omezení vývozu plynu, by podle Citigroup vedlo k oslabení zlotého vůči koruně či forintu. To ale znamená, že zejména Čechům v polském příhraničí by dále zlevnily přeshraniční nákupy.
Zlotý je přitom vůči koruně tento týden nejslabší v celé historii volné směnitelnosti obou měn, jež se píše od dubna roku 2000. Ve středu se cena jednoho zlotého propadla vůbec nejníže v celé této historii, když se prodával i jen za 5,35 koruny. Nyní je jeho cena jen nepatrně výše, 5,36 koruny (viz graf níže).
V rámci transformace Česko přijalo režim volného plovoucího kursu v květnu 1997, Polsko pak v dubnu 2000. Pro srovnání, třeba v dubnu 2015 se zlotý prodával za bezmála sedm korun, v roce 2001 dokonce za více než deset korun.
Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji než běžně. Další vyhrocení rusko-ukrajinského konfliktu by tyto nákupy mohlo tedy ještě dále zvýhodnit.
Zejména Češi ze severních částí naší země se už nyní do Polska vydávají častěji než jindy za nákupy nejen potravin, ale třeba i oděvů, pohonných hmot, nebo dokonce nábytku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
