Cena ropy Brent, která je určující pro ceny pohonných hmot v ČR, včera vystoupala nejvýše od poloviny října 2014, když se barel poprvé od té doby prodával i za více než 89 dolarů. Nelze vyloučit, že už dnes „padne“ psychologická hranice 90 dolarů za barel. Otázkou času se pak zdá být pokoření hranice 100 dolarů za barel, po jejímž překročení se otevře cesta k růstu cen benzínu a nafty v ČR na historický rekord, k úrovním kolem 40 korun za litr.
V příštím týdnu tak pohonné hmoty v ČR poprvé od listopadu 2021 výrazněji podraží. V uplynulém týdnu zdražovaly zatím jen v řádu haléřů, v příštím to bude v rozsahu kolem 20 haléřů na litr. Cena benzínu se pak během první poloviny února vrátí nad 37 korun za litr a nafta nad 36 korun za litr. Dále pak hrozí prudké zdražení, neboť trh s ropou je přehřátý, ovšem nemusí jen tak vychladnout. Ještě do konce března tak ceny pohonných hmot v ČR mohou vystoupat až ke 40 korunám za litr. Poměrně silný kurs koruny k dolaru – česká měna je blízko svých více než půlročních maxim – tlumí dopad vysokých cen ropy do cen pohonných hmot v ČR jen částečně. Vždyť barel Brentu se v tomto týdnu po přepočtu do korun prodává až za více než 1900 korun, což se od roku 2014 přihodilo jen v několika málo dnech v říjnu 2018 a v říjnu 2021.
V příštích sedmi dnech pohonné hmoty zdraží také v dalších okolních zemích. Benzín je nyní levnější než v Česku tradičně v zemích, jako je Bulharsko, Rumunsko či Polsko. Levnější je ale také ve Slovinsku, v Maďarsku, ale dokonce také v Rakousku. Cenově srovnatelný je pak na Slovensku. V Chorvatsku a tradičně také v Německu a v Itálii je dražší než v ČR. Nafta je levnější než v ČR taktéž v Bulharsku, Rumunsku a Polsku, ale také v Maďarsku a na Slovensku. V Rakousku a ve Slovinsku je cena nafty srovnatelná jako v ČR. V Chorvatsku, v Německu i v Itálii je pak nafta dražší než v ČR.
Bezprostředním důvodem zdražování ropy jsou závažné události tohoto týdne: úterní exploze na ropovodu přepravujícím surovinu z Iráku do Turecka a zejména pondělní dronový útok jemenských povstalců ve Spojených arabských emirátech. Nervozitu na trhu s ropou umocňuje také skutečnost, že Rusko nadále soustřeďuje svá vojska blízko hranic s Ukrajinou – případný ruský vpád do země by také potenciálně vedl k ochromění dodávek ropy či zemního plynu.
Provoz zmíněného ropovodu v Turecku se včera podařilo obnovit. Nehodu zapříčinil požár, který však podle místních úřadů vznikl v důsledku nepříznivého počasí, nikoli sabotáže. Tato informaci situaci na trhu s ropou uklidnila.
Napěti však na Blízkém východě však přetrvává na zvýšené úrovni v důsledku jemenských povstalců Húsíů v Abú Dhabí. Povstalce totiž podporuje Írán, takže situace zvyšuje napětí v celém blízkovýchodním regionu. Spojené arabské emiráty patří ke klíčovým světovým vývozcům ropy.
Útok povstalců, který zapříčinil smrtící exploze a zažehl požár na letišti v Abú Dhabí a v přilehlé průmyslové čtvrti, představuje jeden z největších svého druhu, k nimž kdy na půdě Emirátů došlo. Vyžádal si tři oběti.
Spojené arabské emiráty jsou třetím největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC. Nejde však jen o ropné dodávky z Emirátů. Útok může „dát k ledu“ jednání mezi Teheránem a Washingtonem ohledně resuscitace jaderné úmluvy z roku 2015. Obchodníci s ropou sázeli ve velkém na to, že k obnově úmluvy dojde, což následně, již letos, na světový trh vrátí nyní sankcionovanou íránskou ropu. To by světové ceny ropy stlačilo. Nyní je tento scénář v ohrožení, neboť Teherán jemenské povstalce podporuje dlouhodobě a soustavně a těžko ze sebe sejme spoluodpovědnost.
Vojska Spojených arabských emirátů bojovala v Jemenu v plné intenzitě mezi lety 2015 a 2019, kdy se začala stahovat. Koalice devíti zemí vedených Saúdskou Arábií, včetně právě Emirátů, provedla invazi do Jemenu v březnu 2015 poté, co byl zmíněnými tamními povstalci sesazen prezident země.
Trvalejším důvodem rostoucích cen ropy je celosvětové odeznívání pandemie a skutečnost, že nová varianta covidu, omikron, zatím nepáchá takové ekonomické škody, jak se mnozí obávali. Obchodníci s ropu tak vyhlížejí další růst poptávky po ní, který bude souviset s obnovováním světové přepravy či turistického ruchu, včetně letecké dopravy. To vše v podmínkách poměrně slabé nabídky ropy.
Nabídku ropy na světovém trhu zásadně oslabuje Rusko, které v příštích šesti měsících nakonec uskuteční nejspíše jen poloviční nárůst své produkce ropy v porovnání s navýšením, na němž se „na papíře“ dohodlo s kartelem OPEC a dalšími tradičními těžaři. Problémy s navyšováním těžby mají i mnohé další z těžařských zemí kartelu a jeho spojenců. Důvodem je dlouhotrvající nejistota spojená s vývojem pandemie a související podinvestování těžebních kapacit. Podinvestování nastává i v důsledku rostoucího tlaku na rozvoj zelených zdrojů, mezi něž ropa samozřejmě nepatří.
Cena ropy Brent se tak podle americké banky Goldman Sachs může vyhoupnout letos ve třetím čtvrtletí nad úroveň 100 dolarů za barel. Podle jiných prognóz mezinárodních finančních institucí se tak může stát již v prvním letošním čtvrtletí. Nelze tedy vyloučit, že pohonné hmoty v ČR začnou opět výrazněji zdražovat, a to až k úrovni 40 korun za jeden litr benzínu již v nadcházejících měsících.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
