V příštím roce dojde pravděpodobně k suverénně nejvýraznějšímu navýšení průměrného důchodu v celé historii ČR. Penzisté se dohromady dočkají navýšení orientačně o 1500 korun. Nejprve v lednu jim důchod v průměru naroste o zhruba 800 korun a pak nejspíše v červenci o dalších 700 korun.
Červencové navýšení je mimořádné. Nastane v rámci mimořádné valorizace, k níž ze zákona dojde nesjpíše v letních měsících z důvodu rapidní inflace. Zákon totiž tímto způsobem pamatuje na penzisty, neboť rapidní inflace na ně doléhá obzvláště tíživě. V příštím roce se průměrná inflace může vyšplhat až k úrovni sedmi procent, přičemž v prvních měsících roku bude až desetiprocentní. Proto se tedy důchodci dočkají hned dvojí valorizace, obvyklé lednové a pak ještě mimořádné „letní“.
Průměrný důchod by se měl v rámci druhé, „letní“ valorizaci, k níž nejspíše dojde v červenci 2022, zvýšit až o 700 korun. Přesný termín navýšení a částka, o kterou se důchody navýší, ještě v tuto chvíli není, a ani nemůže být známa. Bude totiž záviset také na vývoji inflace v tomto i nejbližších měsících.
Navýšení průměrného důchodu o 1500 korun během jediného roku je suverénně nejvyšší v celé historii ČR. Fialova vláda tak hned v prvním roce svého vládnutá „trumfne“ vládu Babišovu, která zatím drží „rekord“ v přidávání důchodcům. Jenže Babišova vláda v uplynulých letech navyšovala z roku na rok průměrný důchod nejvýše o zhruba tisícikorunu. Přidávání Fialovy vlády bude tedy hned o zhruba 50 procent vyšší než dosavadní rekordní navyšování Babišova kabinetu.
Je ovšem třeba jedním dechem dodat, že Fialův kabinet navyšovat důchody musí, i kdyby nechtěl, neboť valorizace či mimořádná valorizace jsou dány zákonem, zatímco Babišova vláda třeba pro příští rok přidávala ještě 300 korun nad rámec zákonné valorizace. To, že za vlády Fialova kabinetu vzrostou důchody o rekordních 1500 korun, je tedy ze čtyř pětin výsledkem uplatnění zákona a z jedné pětiny výsledkem přidávání nad rámec zákona ještě v podání Babišovy garnitury.
Lidé, kteří míří do starobního důchodu v těchto dnech přelomu roku, musí být teď obzvláště obezřetní. Správným načasováním odchodu si totiž mohou „přihrát“ stovky až tisíce korun měsíčně na důchodu navíc, a to až do konce života. Naopak špatným načasováním se o stovky až tisíce měsíčně zbytečně připraví, opět až do konce života.
Na přelomu let 2021 a 2022 totiž na rozdíl třeba od loňska platí, že základní chybou je nechat si důchod přiznat už letos, v roce 2021. Lidé by proto s přiznáním důchodu měli posečkat, a nechat si jej přiznat ideálně k 1. lednu 2022. Důchody přiznané v roce 2022 totiž budou výrazně vyšší než důchody přiznané do konce roku 2021 a následně valorizované k 1. lednu 2022.
V praxi to znamená, že lidé, kteří dosáhnou důchodového věku ke konci roku 2021, by si měli posunout datum přiznání penze na první dny roku 2022. V práci by tedy měli takzvaně přesluhovat. To by v době, kdy Česko trpí rekordním nedostatkem pracovní síly, neměl být problém.
Jeden příklad za všechny. Člověku platícímu důchodové pojištění 46 let, který ještě v zaměstnání pobíral přesně průměrnou mzdu letošního druhého čtvrtletí, 38 275 korun, byl ve třetím letošním čtvrtletí přiznán důchod 18 376 korun. Po valorizaci bude tento důchod v příštím roce činit 19 219 korun. Pokud ale ten samý člověk počká s přiznáním důchodu ideálně na 1. ledna 2022, bude měsíčně pobírat 20 173 korun, tedy o 954 korun více než kolik činí valorizovaný důchod přiznaný v roce 2021.
Lidé s nadprůměrnou mzdou, kolem 60 tisíc, si přijdou správným načasováním přiznání důchodu dokonce na dodatečných zhruba 1300 korun měsíčně na penzi, o něž by jinak přišli, pokud by si důchod nechali přiznat už v roce 2021.
Je samozřejmě pravda, že lidé, kteří se rozhodnou přesluhovat, aby si zajistili přiznání důchodu až v roce 2022, se připravují o penze v roce 2021. Ideální je proto v roce 2022 přiznání důchodu už nijak neprotahovat a uchýlit se k němu hned 1. ledna.
I pokud ale lidé, kteří se rozhodli pro přesluhování, přesluhují v roce 2021 jeden nebo dva měsíce, stejně se jim zpravidla bohatě vyplatí počkat si s přiznáním důchodu do roku 2022. Připraví se sice o důchod za měsíc či dva měsíce roku 2021, ale to obvykle stihnou „dohnat“ – a pak „předehnat“ – během své penze.
Vyjděme z našeho příkladu výše. Pokud si uvedený člověk počká s přiznáním důchodu na 1. leden 2022, připraví se třeba i o dvě výplaty penzí, jestliže mu na ni vznikl nárok už třeba pro měsíce listopad a prosinec roku 2021. Připraví se tedy o 2 x 18 376 korun, tedy o 36 752 korun. Zato ale získá v roce 2022 a dále měsíční penzi navýšenou o uvedených 954 korun. Pokud takto navýšenou penzi bude pobírat alespoň 39 měsíců, je pro něj výhodnější opravdu jít důchodu až v roce 2022, přestože se připraví o penze ve dvou měsících roku 2021. To proto, že 39 x 954 = 37 206 > 36 752 korun. Kdo tedy bude v penzi 39 měsíců, tedy tří a čtvrt roku, a více, tomu se vyplatí posečkat s přiznáním na 1. leden 2022. Pokud by se přesluhováním připravil třeba jen o prosincovou penzi, a nikoli o listopadovou, vyplatí se mu to tím spíše. Neboť mu, vyjdeme-li z příkladu výše, bude stačit být v penzi pouze 19 měsíců, tedy lehce přes půldruhý rok, aby „manko“ dohnal.
Zatímco tedy loni se lidem vyplácelo jít do předčasného důchodu už v roce 2020, i když jim nárok na výplatu řádné penze vznikal až začátkem roku 2021 (viz zde), letos na přelomu roku se spěch rozhodně nevyplácí. Naopak, spěchem lidé prodělávají. Daleko výnosnější je trpělivost.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
