Česká národní banka letos zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvýrazněji mezi všemi centrálními bankami ekonomicky vyspělého světa. ČNB zvýšila základní sazbu o 3,5 procentního bodu. Na druhém místě se s citelným odstupem umisťuje islandská centrální banka, která základní úrok zvedla o 1,25 procentního bodu. O třetí místo se v rámci ekonomicky vyspělého světa dělí centrální banky novozélandská, jihokorejská a norská, které od ledna do prosince zvýšily svůj základní úrok shodně o 0,5 procentního bodu.
Ekonomicky vyspělé země definuje v rámci své kategorizace Mezinárodní měnový fond. Pokud vezmeme v potaz všechny země světa, nejen ty ekonomicky vyspělé, dělí se Česká národní banka o pátou příčku, a to s chilskou centrální bankou. Výrazněji totiž základní úrok letos zvýšily centrální banka brazilská, o 7,25 procentního bodu, dále pak angolská a paraguayská, shodně o 4,5 procentního bodu, a také ruská – o 4,25 procentního bodu.
Česká národní banka také v končícím kalendářním roce zvedla základní sazbu nejvýrazněji ze všech kalendářních let své existence v rámci samostatné České republiky. Dosud „prim“ v tomto ohledu držel rok 1995, kdy ČNB základní sazbu zvýšila o 2,8 procentního bodu. V roce 1997 ji zvýšila až do letoška druhým nejvýraznějším způsobem, o 2,35 procentního bodu.
Od ledna 1993 do prosince 1995 ČNB jako základní sazbu užívala depozitní sazbu, od prosince 1995 až dosud pak dvoutýdenní reposazbu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
