1) Lidi i firmy momentálně drtí hlavně rostoucí ceny energií. Existuje nějaké „světlo na konci tunelu“? Odhad, kdyby by ceny plynu a možná i elektřiny mohly klesat?
Ano, ale to světlo je zatím docela daleko. V březnu či dubnu příštího roku. Letošní zima bude z hlediska cen energií celá napjatá. Na jaře budeme sčítat celkové škody. V příštím roce se možná nadějeme i citelného poklesu cen energií, jenže dlouhodobě, v řádce následujících let elektřina i plyn budou domácnostem celkem soustavně zdražovat, ačkoli na tak prudce jako v těchto týdnech a jako ještě v lednu 2022. Spíše v rozsahu pěti až deseti procent ročně.
2) Pokaždé, když ceny energií rostou, domácnosti se snaží všemožně šetřit. Už nyní se například zvedají prodeje klasických kamen. Povede nynější krize k návratu k topení pevnými palivy, nebo třeba naopak k zájmu o solární panely?
Lidé už nyní hledají alternativy. Finančně hůře situované domácnosti zřejmě spíše než na solární panely vsadí na spalování třeba i PET lahví v klasických kamnech. Pokud domácnost tak tak se svým rozpočtem vyjde, těžko bude nějak zásadněji dbát environmentálních ohledů. Toto si bohužel mnozí stoupenci Green Dealu EU a dalších podobných opatření zatím nechtějí příliš připustit. Pokud prostě bude ústup do fosilních paliv příliš překotný, zejména hůře situovaní lidé se budou kvůli propadu do energetické chudoby – a v Česku může jít až o miliony lidí – uchýlit k využívání ještě mnohem špinavějších zdrojů energie, než jaké používají nyní.
3) Kromě energií jsou citlivou položkou v rodinném rozpočtu i ceny pohonných hmot. Už říjnu jste varoval, že cena Naturalu se může dotknout až 40korunové hranice, což se nyní téměř děje. Kdy se dočkáme korekce cen benzinu a nafty?
Korekcí, byť částečnou, procházíme právě v těchto dnech. Vzestup cen pohonných hmot, který trvá prakticky soustavně od začátku roku, nyní ustává. Otázkou je, zda ustává trvaleji, ba zda dojde k poklesu cen. Ve světě nyní zuří „ropná válka“. Spojené státy a některé další země včetně Číny či Indie uvolňují – či se uvolňovat chystají – barely ze svých strategických rezerv, čímž vytvářejí tlak na celosvětový pokles cen ropy. Tradiční těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem hrozí, že svoji těžbu v reakci omezí, což by mohlo navzdory uvolnění ropy z rezerv vést k dalšímu jejímu zdražování, a tedy i zdražování pohonných hmot v ČR. Stále tak nelze vyloučit, že se průměrná cena benzínu v ČR na přelomu roku ocitne velmi blízko zmíněné úrovně 40 korun za litr.
4) Zdražování různých komodit rozhoupalo i ČNB, která razantně zvedá úroky, čímž ale zdraží i hypotéky a obecně úvěry. Cíl ČNB je stále stejný: dostat inflaci ze stávajících skoro šesti na dvě procenta. A to nejlépe už v příštím roce. Podaří se jí to?
Inflace bude v příštích měsících ještě zrychlovat, a to až k úrovni osmi procent. Od druhého čtvrtletí 2022 by ale měla viditelněji zvolňovat, přičemž ovšem k dvouprocentnímu cíli České národní banky se její úroveň přiblíží nejdříve až v prvním čtvrtletí 2023. Prakticky po celý příští rok zůstane inflace na dvoj- až trojnásobku inflačního cíle. Nezapomeňme, že z důvodu setrvačnosti svými současnými kroky může ČNB ovlivnit úroveň inflace převážně teprve v horizontu 12 až 18 měsíců. Její nynější kroky tedy převážně ovlivňují až cenovou hladinu na přelomu let 2022 a 2023.
5) Centrální banka mimo jiné předvídá, že česká koruna zpěvní, nejspíše z 25 na 24 korun za euro. To by lidem mohlo zlevnit dovolenou či dovozové zboží. Můžeme se tedy v záplavě zdražování (všeho) těšit aspoň na levnější cestování?
Shoda na globálních finančních trzích je nyní taková, že koruna trvaleji prolomí hranici 25 korun za euro teprve v září nebo říjnu příštího roku. Tedy jisté zpevnění čekat lze, ale nikterak výrazné. Navíc průlom psychologické hranice 25 korun nastane až po vrcholné sezóně dovolených. Takže obecně dovolené příliš levnější nebudou. Pokud ale někdo zamíří třeba do Turecka, může se dočkat atraktivních cen. Mají tam sice zhruba 20procentní inflaci, ale současně turecká lira dramaticky oslabuje, a to i vůči koruně. Takže například zatímco v létě 2016 stálo pivo v Turecku v přepočtu průměrně 50 korun, v těchto dnech i přes zmíněnou tamní inflaci vyjde jen zhruba na 25 korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
