Velkoobchodní cena zemního plynu v EU včera poskočila na své měsíční maximum, když poprvé od 18. října překonala úroveň 100 eur za megawatthodinu. Od začátku listopadu zemní plyn v EU zdražil o zhruba 45 procent. Zásadně se tedy zvyšuje riziko, že své energie přestane odběratelům dodávat hned řada tuzemských dodavatelů typu Bohemia Energy.
Bezprostředním důvodem cenového růstu je dění kolem plynovodu Nord Stream 2. Německé úřady v pondělí pozastavily proces jeho schvalování. Prodleva ve zprovoznění zvyšuje obavy obchodníků napříč EU, že evropské země nemají na zimu dost plynu. Experti z odvětví varují, že Evropě z důvodu nedostatku plynu hrozí tuto zimu sériové blackouty.
Německé úřady pozastavily proces schvalování kontroverzního plynovodu, jelikož žádají, aby jeho švýcarský majitel, což je dceřiná firma ruského plynárenského monopolu Gazprom, založil divizi, jež bude zodpovídat za operace na území Německa. Pravidla EU jsou totiž taková, že producenti zemního plynu musejí být právně oddělení od jeho přepravce, přičemž zároveň tento provozovatel musí být registrovaný v Unii. Gazprom tak realisticky bude plynovodem moci začít plyn posílat přímo do Německa nejdříve až na jaře příštího roku. Letos v zimě se tak EU bude muset ještě obejít bez plynu z Nord Straemu 2, což tlačí nyní cenu suroviny vzhůru.
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?
Je také poměrně pravděpodobné, že konečné rozhodné slovo budou mít při schvalování plynovodu instituce Evropské unie. Za růstem cen plynu je ale také stále nedostatečný objem dodávek z Ruska již provozovanými plynovody a nově také výpadky v produkci plynu v Norsku, které je po Rusku druhým největším dodavatelem plynu Evropě. V důsledku výpadku, který by měl trvat do pátku, klesají norské dodávky o desetinu, což jen umocňuje napětí na trhu s plynem v EU.
Evropské plynové zásobníky jsou před začátkem vrcholné topné sezony na poměry této roční doby naplněny nejméně za posledních minimálně deset let. Přes léto se je podařilo doplnit pouze ze 74 procent, zatímco pětiletý průměr pro toto období roku činí 90 procent. Rusko navíc signalizuje, že s navýšením jeho dodávek plynu v prosinci příliš počítat nelze. Gazprom si totiž tento týden v aukcích na příští měsíc nerezervoval žádnou dodatečnou kapacitu na dodávky plynu do Německa přes Polsko ani na dodávky přes Ukrajinu. Celkově jsou dodávky Gazpromu do EU hluboko pod normou běžnou pro tuto část roku.
Od srpna Rusko přesměrovalo krátkodobé dodávky plynu do Číny, a hlavně „k sobě domů“, aby doplnilo vlastní zásobníky. Od minulého týdne je ruský prezident Vladimir Putin nechal přesměrovat zpět právě do EU. Jenže doplňování zásobníků Gazpromu v Německu a v Rakousku neprobíhá nijak závratným tempem.
Právě zejména kvůli nedostatečným dodávkám z Ruska zdražuje letos plyn také českým firmám a domácnostem, ale také obcím a městům. A elektřina tím pádem také. Růst cen je v pozadí pádu firem typu Bohemia Energy. Mnohá česká města kvůli dražším energiím zdraží položky jako jízdné na MHD nebo vstupy do bazénů. Například v Českých Budějovicích zdraží jízdné skokově až o 50 procent.
V úterý oznámil ukončení činnosti další, byť menší dodavatel energií v ČR, a sice Ray Energy, který obsluhoval zhruba tři tisíce odběratelů. Pokud se velkoobchodní ceny plynu v EU rychle nesníží, citelně právě narůstá riziko dalších podobných krachů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
