Burzovní cena zemního plynu v EU dnes vyskočila až na 84 eur za megawatthodinu. Jedná se o nejvyšší cenu dosaženou cenu za celé období od 27. října, vyplývá z dat Bloombergu.
Za růstem cen je především stále nedostatečný objem dodávek z Ruska a nově také výpadky v produkci plynu v Norsku, které je po Rusku druhým největším dodavatelem plynu Evropě. V důsledku výpadku, který by měl trvat do pátku, klesají norské dodávky o desetinu, což jen umocňuje napětí na trhu s plynem v EU. Evropské plynové zásobníky jsou před začátkem vrcholné topné sezóny na poměry této roční doby naplněny nejméně za posledních minimálně deset let.
Rusko navíc signalizuje, že s navýšením jeho dodávek plynu v prosinci příliš počítat nelze. Ruský plynárenský monopol Gazprom si totiž ve včerejších aukcích na prosinec nerezervoval žádnou dodatečnou kapacitu na dodávky plynu do Německa přes Polsko, ani na dodávky přes Ukrajinu. Celkově jsou dodávky Gazpromu do EU hluboko pod normou běžnou pro tuto část roku.
Od srpna Rusko přesměrovalo krátkodobé dodávky plynu do Číny a hlavně „k době domů“, aby doplnilo vlastní zásobníky. Od minulého týdne je ruský prezident Vladimir Putin nechal přesměrovat zpět právě do EU. Jenže doplňování zásobníků Gazpromu v Německu a Rakousku neprobíhá nijak závratným tempem.
Právě zejména kvůli nedostatečným dodávkám z Ruska zdražuje letos plyn také českým firmám a domácnostem, ale také obcím a městům. A elektřina tím pádem také. Růst cen je v pozadí pádu firem typu Bohemia Energy. Mnohá česká města kvůli dražším energiím zdraží položky jako jízdné na MHD nebo vstupy do bazénů. Například v Českých Budějovicích zdraží jízdné skokově až o 50 procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
