Hned při začátku dnešního obchodování se velkoobchodní ceny zemního plynu v EU vrátily poprvé od minulého pondělí nad úroveň 80 eur za megawatthodinu. Podle dat Bloombergu vykázaly úroveň až 81 eur za megawatthodinu. A to přesto, že Rusko právě již od minulého týdne dodává Evropě více plynu v rámci krátkodobých smluv.
Od srpna Rusko přesměrovalo krátkodobé dodávky plynu do Číny a hlavně „k době domů“, aby doplnilo vlastní zásobníky. Od minulého týdne je ruský prezident Vladimir Putin nechal přesměrovat zpět právě do EU. Jenže doplňování zásobníků Gazpromu v Německu a Rakousku neprobíhá nijak závratným tempem.
Dnes během dne bude obchodníkům s plynem v EU zřejmější, kolik vlastně tedy Gazprom dodá během prosince plynu. Uskuteční se totiž aukce tranzitní kapacity plynovodů na Ukrajině a v Polsku. Přes tyto státy vede Gazprom, ruský plynárenský monopol většinově ovládaný Kremlem, plyn dále do EU. V současnosti je objem dodávek ruského plynu do EU hluboce pod úrovní loňska. Pokud si Gazprom během dnešních aukcí neobjedná uspokojivé množství přepravní kapacity plynovodů, je pravděpodobný další růst cen plynu v EU, neboť trhy opět výrazně znervózní.
Obchodníky s plynem v EU znervózňuje také dění na bělorusko-polské hranici. Tam je v současné době zhruba 2000 migrantů ze zemí jako Irák, Sýrie či Afghánistán. Polsko viní Kreml z toho, že zorganizoval přesun těchto lidí na jeho hranici s Běloruskem, aby vytvořil tlak na EU, eventuálně mohl EU vydírat po vzoru Turecka. Turecko dostává od EU zaplaceno za to, že zajišťuje, že uprchlíci ze zemí typu Sýrie neproudí dále do zemí Unie. Kreml ale jakýkoli podíl na migrační krizi na polsko-běloruské hranici odmítá.
Běloruský vůdce Alexander Lukašenko je Putinovým dlouholetým spojencem a je málo pravděpodobné, že by činil jakékoli zásadnější kroky bez konzultace s Moskvou. EU pohrozila, že vůči Minsku zavede další ekonomické sankce. Projednávat je má dnes. Lukašenko ve čtvrtek zneklidnil obchodníky s plynem, když prohlásil, že kvůli možným dalším sankcím Bruselu zablokuje proud plynu do EU skrze právě území Běloruska. Putin však o víkendu oznámil, že si o tom s Lukašenkem „promluví“.
V zájmu Ruska zjevně není jakékoli zásadnější přerušení dodávek plynu do EU, neboť by se tím připravovalo o finanční příjmy a posilovalo reputaci nespolehlivého dodavatele, což zejména dlouhodobě není prozíravé. Na druhou stranu může Rusko nyní ještě více zvýraznit výhodu rychlé certifikace plynovodu Nord Stream 2, kterým by měl proudit plyn z Ruska přímo do Německa. A obcházet tak jakoukoli třetí, tranzitní zemí, včetně právě Běloruska. Certifikaci plynovodu mají v rukou německé úřady, a nakonec také sám Brusel. Teprve na základě certifikace může plynovodem začít surovina proudit.
Právě i kvůli nedostatečným dodávkám z Ruska zdražuje letos plyn také českým firmám a domácnostem, ale také obcím a městům. A elektřina také. Růst cen je v pozadí pádu firem typu Bohemia Energy. Mnohá česká města kvůli dražším energiím zdraží položky jako jízdné na MHD nebo vstupy do bazénů. Například v Českých Budějovicích zdraží jízdné skokově až o 50 procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
