1) Dělalo se něco v rámci prevence, když měl stát už několik let detekováno, kde hrozí nástrahy v souvislosti s cenami energií?
Ne, nedělalo. Pro politiky i úředníky je současný růst cen energií studenou sprchou. Budíčkem. A nejen v ČR. Celoevropsky se ukazuje, že nejsme absolutně připraveni na to provozovat naši ekonomiku a domácnosti s citelně menším zastoupením fosilních zdrojů energie. Nejsme zkrátka se zelenými zdroji tak daleko, abychom se mohli na ně více spolehnout. Výsledkem překotného odvracení se od neobnovitelných zdrojů, včetně jádra, je právě současná situace. Za dramatickým růstem cen elektřiny či plynu stojí jistě i jiné příčiny, nicméně pokud bychom v uplynulém desetiletí postupovali s odklonem od uhelné, a zejména jaderné energetiky celoevropsky uvážlivěji, dnes bychom situaci zvládali mnohem lépe, s daleko slabším neblahým dopadem na peněženky zejména těch sociálně nejzranitelnějších. Je to výstraha. Pokud se nepoučíme, přijdou další, a závažnější energetické, a potažmo sociální krize a otřesy.
2) Lze říci, o kolik letos vyrostly náklady na energie v porovnání s příjmy domácností? A jakou roli v celkovém mixu hraje růst jiných nákladů než těch na energie?
Ceny energií rostou některým domácnostem velmi výrazně už letos, jiným ale porostou spíše až od příštího roku. Proto je třeba brát v potaz oba ty roky. Letos i příští rok by mzdy měly růst nominálně pětiprocentním tempem. V příštím roce podle České národní banky poroste inflace tempem 5,6 procenta a podle ministerstva financí pak tempem dokonce zhruba šestiprocentním. To znamená, že i přes pětiprocentní růst mezd lidé reálně zchudnou. Kupní síla jejich výdělků se totiž i přes jejích nárůst sníží. Nárůst výdělků nebude totiž stačit na to, aby pokryl inflaci. Stěžejním způsobem budou inflaci pohánět právě rapidně rostoucí ceny energií. Třeba ČEZ zdraží svým odběratelům cenu elektřiny o zhruba třetinu a ceny plynu o zhruba dvě třetiny. Ceny energií tedy porostou průměrně zhruba desetinásobně rychleji než příjmy domácností. Klíčovým zdrojem současné inflace v ČR je prostě příliš překotný odklon EU do uhelné, a zejména jaderné energetiky.
3) Roztahuje se ohrožení energetickou chudobou i na relativně movité domácnosti, minimálně v několika příštích měsících?
Energetickou chudobou jsou v Česku v důsledku Green Dealu EU ohroženy zhruba čtyři miliony lidí. Tyto miliony jsou ohroženy tedy právě i v důsledku již léta trvajícího celoevropského odvracení se od uhelné a jaderné energetiky, které není kompenzováno dostatečným rozvojem energetiky zelené. Jedná-li se o čtyři miliony lidí, je jasné, že fatálně budou drahými energiemi zasaženy i domácnosti ze středních vrstev. Ty také budou navíc muset ze svých daní platit energie chudým domácnostem, a to skrze „vládní pomoc sociálně zranitelným“. Vláda totiž sama žádné peníze nevydělává. Vše, co má, jsou daně a dluh, přičemž dluh jsou jen budoucí daně. Neblahý dopad na střední vrstvy se však převážně teprve dostaví, nebude záležitostí už této topné sezony.
4) Lze se nazdát, že se po Novém roce situace zklidní a narovná?
Částečně se situace uklidní. A zejména s příchodem jara. Výrazně navýšené však mohou ceny energií zůstat i po celý rok 2022 a částečně i v roce 2023. Ale ani po tom se situace nemusí nijak zásadně zlepšit. Právě proto, že energie místo dopadu pandemie budou v ještě vyšší míře než dnes zdražovat opatření prosazovaná v rámci zelené agendy EU, tedy v rámci Green Dealu.
5) Jaká opatření by pomohla krátkodobě?
Vláda je částečně činí. Jde třeba o zastropování záloh pro platby dodavatelům poslední instance, odpuštění DPH na energie nebo poplatku za obnovitelné zdroje. Daň a poplatky by ale v příštím roce neměly být odpouštěny již plošně jako ještě letos, ale cíleně. Cíleně by měly pomáhat sociálně zranitelným, nikoli plošně všem. Stejně tak výnos z prodeje povolenek by měl být částečně rozdělený mezi sociálně zranitelné. Zároveň si ale musí střední vrstvy a bohatí být vědomi toho, že to není žádná pomoc politiků, ale prostě přesun bohatství od středních vrstev a od bohatých právě k chudším. Střední vrstvy a bohatí zaplatí za zboží či služby vyšší cenu, právě i proto, že v ceně zaplatí emisní povolenku, přičemž část z takto navýšené ceny poputuje skrze vládu jako příspěvek na energie chudým.
6) Co je potřeba udělat v dlouhodobém horizontu?
Zejména revidovat Green Deal tak, aby nebyl tak překotný, aby vyhovoval specifikům české ekonomiky, jež je tradičně silně průmyslově orientovaná. Také je třeba prosadit na úrovni EU jadernou energii jako bezemisní zdroj a začít rychle stavět nové jaderné bloky.
7) Vedle domácností, může, má a bude mít situace dopad i na byznys a průmysl? Jaký?
Ano, bohužel. I z důvodu drahých energií bude letos ekonomický růst ČR výrazně pomalejší, než se čekalo, jen zhruba dvouprocentní. A v příštím roce zrychlí jen do pásma tří až čtyř procent. Nic moc.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
