Evropě hrozí „plynový hladomor“. Češi by proto měli využít aktuálního posílení koruny a spíše než do levného nábytku v Polsku investovat do akcií ruského podniku Gazprom.
Češi z příhraničí v těchto dnech berou útokem blízké polské obchody s nábytkem, oblečením nebo potravinami. Také jsou častěji k vidění třeba v kavárnách polské části Těšínska. Důvod je zřejmý. Koruna je vůči zlotému nejsilnější minimálně od roku 2000, s krátkou výjimkou konce léta roku 2011.
Tehdy byl zlotý srovnatelně levný jako dnes, vyšel na 5,60 koruny. Ale třeba v dubnu 2015 se prodával za bezmála sedm korun. Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří díky extrémně výhodnému kurzu vyrážejí k severnímu sousedovi do obchodů častěji, než je běžné.
Oslabování zlotého má několik příčin.
Loni koncem roku proti němu začala intervenovat polská centrální banka. V podobném duchu, v jakém Česká národní banka mezi lety 2013 až 2017 znehodnocovala korunu. Polská centrální banka chtěla zamezit výraznějšímu posilování polského zlotého, jež by podle ní ohrožovalo křehké postpandemické zotavování tamní ekonomiky.
Ve směru posilování koruny vůči zlotému ale působí také sama ČNB. Její guvernér Jiří Rusnok minulý týden uvedl, že si umí představit, že zvedne ruku pro zvýšení základní úrokové sazby na každém ze tří letošních zbývajících řádných měnově politických zasedání bankovní rady. Pokud se připojí dostatečný počet Rusnokových kolegů z rady, což je poměrně pravděpodobné, vystoupí základní sazba ČNB ještě letos z nynějších 0,75 nejspíš na 1,50 procenta.
Atraktivnější úročení láká do koruny investory ze světa a jejich větší sháňka po ní logicky zvedá její cenu, vyjádřenou kurzem, a to i kurzem ke zlotému. Koruna ale zpevňuje i vůči euru. Ve druhé polovině minulého týdne třikrát po sobě uzavírala obchodování na kurzu 25,30 koruny za euro, což se jí podařilo naposledy před propuknutím covidové pandemie loni v březnu.
ČNB se růstem úroků snaží primárně zkrotit inflaci, ačkoli guvernér uvedl, že nějakých 70 procent inflace si nyní „dovážíme“. Krotit tu importovanou ze zahraničí samozřejmě česká centrální banka dost dobře nemůže. Těžko může zmírňovat třeba růst cen čipů způsobený jejich celosvětovým nedostatkem. Vedle tzv. „čipového hladomoru“ však nyní světu vážně hrozí také třeba „plynový hladomor“.
Světový plynový šok
Současný prudký vzestup cen zemního plynu zasahuje nejen Evropu, ale i celý svět. Pokud by se plyn prodával v barelech jako ropa, vyšel by teď jeden barel na více než 100 dolarů. Jestliže ropa stojí více než 100 dolarů za barel, začíná se hovořit o ropném šoku. Nyní je tedy plně namístě začít mluvit o světovém plynovém šoku. Běžně je plyn levnější než ekvivalentní objem ropy, avšak nyní je o zhruba 40 procent dražší. Pro české domácnosti to znamená jediné: plyn jim citelně podraží. Letos na podzim, případně v příštím roce, to může být až o 15 procent. Cena pak asi půjde výš i v dalších letech.
Naštěstí by růst měla tlumit posilující koruna. ČNB sice nemůže svou měnovou politikou ovlivnit světové ceny plynu, počítané v dolarech, ale může skrze vyvolané zpevnění koruny zlevnit plyn po přepočtu do české měny. Co by za to dali třeba v Německu, kde nyní mají spotřebitelskou inflaci ještě výraznější než v Česku. Kvůli sdílení eura však nemají vlastní měnovou politiku, takže proti vyšší inflaci vlastním zvýšením úroků bojovat nemohou.
Nadcházející zima může zvláště pro Evropu představovat hořké prozření, jak nesmírně důležitý je plyn pro její ekonomiku.
Starý kontinent čelí už celé léto situaci, kdy plynu není dost, aby se mohly doplnit zásobníky vyčerpané po loňské dlouhé zimě. Rusko, jeho největší dodavatel do Evropy, omezuje svůj vývoz z řady důvodů. Jedním z nich je evidentně i ten, že ruský plynárenský gigant Gazprom, většinově ovládaný Kremlem, se snaží demonstrovat nepostradatelnost dokončovaného plynovodu Nord Stream 2.
Gazprom omezením dodávek po svém tlačí EU k tomu, aby nekladla překážky do cesty zprovoznění nového plynovodu, který je nyní již prakticky dokončen. Moskva usiluje o to, aby jím plyn začal do Německa proudit co nejdříve a nejhladčeji.
Největší americká banka JP Morgan privátně doporučuje nákup akcií Gazpromu. Ve zprávě klientům ze začátku září zdůvodňuje doporučení tím, že společnost za současných napjatých podmínek světového trhu s plynem může velmi dobře uplatňovat „svoji kontrolu nad celým trhem s plynem v EU“.
Nahrává mu letošní nezvykle chladné počasí. I v Česku začala topná sezona nebývale brzy, na některých místech už koncem srpna. Krušnější zima pochopitelně umocňuje sháňku po plynu, takže Gazprom si za své dodávky do EU bude moci k běžné ceně přirazit o to více, což zvýší jeho ziskovost, včetně té přepočítané na akcii.
Češi, kteří už v příštích měsících ve svých peněženkách neblaze pocítí zdražování plynu, tedy nechť místo nábytku v Polsku nyní radši investují do akcií Gazpromu. Až jim v příštích měsících dorazí účet s výrazně navýšenou cenou za plyn, budou se moci utěšovat alespoň tím, že díky té samé vyšší ceně roste hodnota akcií v jejich vlastnictví. Se silnější korunou je investice i do ruských akcií snazší, než pokud by česká měna byla slabší.
Pro české domácnosti to znamená jediné: plyn jim citelně podraží. Už letos to může být až o 15 procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
