Mario Draghi vypálil, ale euro nesestřelil. Tedy až na první okamžiky po oznámení sady nových stimulačních opatření Evropské centrální banky. To jednotná evropská měna oslabila z hodnot kolem 0,91 eura za dolar až téměř k hodnotě 0,925. Jenže už během Draghiho tiskové konference zase rychle zpevnila k 0,895 eura za dolar.
Na první pohled to vyvolává údiv. Jsou už centrální bankéři opravdu bez účinné munice? Vždyť když už ani „bazuka“ euro nesestřelí, co jiného? Jistou část své munice Draghi a spol. už opravdu spotřebovali. Se sazbami již, zdá se, níže nepůjdou. Právě toto Draghiho oznámení vyvolalo zmíněný zvrat.
Mezi investory vneslo dojem, že zásobníky ECB jsou už opravdu prázdné.
Ve skutečnosti je to ale jinak. Záporná depozitní sazba tíživě dopadá na komerční banky v eurozóně. Zdráhají se přenášet její břímě na své klienty – běžné střadatele.
Zrovna tak se ale zdráhají nedat svým klientům pocítit její přínosy. Klienti si tedy půjčují výhodněji než před uvedením sazeb do záporu, zatímco jejich vklady jsou úročeny sice mizerně, ale pořád plus minus stejně jako před zavedením negativních sazeb. Ztenčené úrokové marže snižují zisky komerčních bank a podvazují jejich byznys. Přitom ECB je na komerčních bankách závislá, neboť představují převodové páky stimulačních opatření.
Zkrátka dokud se lidem neshazují peníze z vrtulníku, ECB banky potřebuje. A potřebuje je ziskové a prosperující. Proto je součástí sady opatření, která Draghi ve čtvrtek uvedl, úvěrový program určený právě komerčním bankám. Ty nyní dokonce budou dostávat zaplaceno za to, že půjčují do širší ekonomiky. Toto opatření dokládá, že ECB munice tak úplně nedošla. Jenom mění druh nábojů. Místo redukce sazeb a znehodnocování eura je pro ni teď klíčové dále a vehementněji aktivizovat úvěrové toky v eurozóně.
ECB mění náboje nejen proto, že těmi dosavadními střílela i na komerční banky, svého klíčového druha ve zbrani při stimulaci ekonomiky. Draghi vnímá i klíčový závěr nedávného šanghajského summitu zemí G20: už žádné měnové války. Zdá se, že i kompetitivní devalvace měn narazily na svůj limit.
Ani tyto náboje – určené pro měnovou válku – už ECB zjevně používat nechce.
Změnu v postoji ECB vítá také ČNB. Česká měna bezprostředně po Draghiho výstřelu z „bazuky“ vůči euru posílila až pod úroveň 27,03 koruny za euro. Během tiskovky ale zase oslabila.
Devizoví obchodníci po celém světě vstřebali fakt, že Draghi a spol. už vzdali boj za vyšší inflaci prostřednictvím znehodnocování eura. To mimochodem značí, že ČNB by měla mít méně práce s obranou svého kurzového závazku. Už se nezdá tak jasné, že objem devizových rezerv akumulovaných ČNB v souvislosti s intervencí letos překročí hranici bilionu korun. Zřejmější naopak je, že klesla pravděpodobnost zavedení negativních úrokových sazeb v Česku.
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
