Světu, zejména pak Evropě vážně hrozí „plynový hladomor“. Největší americká banka proto svým klientům doporučuje nakupovat akcie Kremlem ovládaného Gazpromu. I Češi by měli využít posílení koruny a spíše než do nábytku v Polsku investovat do akcií ruského podniku – a svézt se tak na vlně momentálního prudkého zdražení plynu.
Češi z příhraničí v těchto dnech berou útokem blízké polské obchody s nábytkem, oblečením nebo potravinami. Také jsou častěji k vidění třeba v kavárnách polské části Těšínska. Důvod je zřejmý. Koruna je vůči zlotému nejsilnější minimálně od roku 2000, s krátkou výjimkou konce léta roku 2011. Tehdy byl polský zlotý srovnatelně levný jako dnes, vyšel na 5,60 koruny. Ale třeba v dubnu 2015 se prodával za bezmála sedm korun. Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména právě Čechům v polském příhraničí, kteří tak díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji než běžně.
Oslabování polské měny plyne z několika příčin. Loni koncem roku proti ní začala intervenovat polská centrální banka. V podobném duchu, v jakém Česká národní banka během své intervence z let 2013 až 2017 znehodnocovala korunu. Polská centrální banka chtěla zamezit výraznějšímu posílení zlotého, které by podle ní ohrožovalo křehké post-pandemické zotavování polské ekonomiky.
Ve směru posilování koruny vůči zlotému ale působí také sama ČNB. Její guvernér Jiří Rusnok minulý týden v rozhovoru s autorem textu pro TV Nova uvedl (zde), že si umí představit, že zvedne ruku pro zvýšení základní úrokové sazby na každém ze tří letošních zbývajících řádných měnověpolitických zasedání bankovní rady. Pokud se připojí dostatečný počet Rusnokových kolegů z bankovní rady, což je poměrně pravděpodobné, vystoupí základní sazba ČNB ještě letos z nynější 0,75 nejspíše na 1,50 procenta. Atraktivnější úročení láká do koruny investory z celého světa a jejich větší sháňka po ní logicky zvedá její cenu, vyjádřenou kursem, a to i kursem ke zlotému. Koruna ale zpevňuje také třeba vůči euru. V druhé polovině minulého týdne třikrát po sobě uzavírala obchodování na kursu 25,30 koruny za euro, což se jí podařilo naposledy před propuknutím pandemie loni v březnu.
ČNB se růstem úroků snaží primárně zkrotit inflaci, ačkoli guvernér ve zmíněném televizním rozhovoru uvedl, že nějakých 70 procent inflace si nyní „dovážíme“. Krotit inflaci importovanou ze zahraničí samozřejmě česká centrální banka dost dobře nemůže. Těžko může ČNB zmírňovat třeba růst cen čipů způsobený jejich celosvětovým nedostatkem. Nejde jen o čipy. Vedle takzvaného „čipového hladomoru“ nyní světu vážně hrozí také třeba „plynový hladomor“.
Současný prudký vzestup cen zemního plynu zasahuje nejen Evropu, nýbrž celý svět. Pokud by se plyn prodával v barelech jako ropa, vyšel by teď jeden takový barel na více než 100 dolarů. Jestliže ropa stojí více než sto dolarů za barel, začíná se hovořit o ropném šoku. Nyní je tedy plně na místě začít mluvit o světovém plynovém šoku. Běžně je plyn levnější než ekvivalentní objem ropy, avšak nyní je o zhruba 40 procent dražší. Pro české domácnosti to znamená jediné. Plyn jim citelně zdraží. Letos na podzim, případně v příštím roce to může být až o patnáct procent. Cena pak půjde nejspíše výš i v dalších letech.
Naštěstí by růst měla tlumit právě posilující koruna. ČNB sice nemůže svoji měnovou politikou ovlivnit světové ceny plynu, počítané v dolarech, ale může skrze vyvolané zpevnění koruny zlevnit plyn po přepočtu do české měny. Co by za to dali třeba v Německu, kde nyní mají spotřebitelskou inflaci ještě výraznější než v Česku. Kvůli sdílení eura však nemají vlastní měnovou politiku, takže proti vyšší inflaci vlastním zvýšením úroků bojovat nemohou.
Nadcházející zima zvláště pro Evropu může představovat hořké prozření, jak nesmírně důležitý plyn je pro celou její ekonomiku. Starý kontinent čelí už celé léto situaci, kdy plynu není dost, aby se mohly doplnit zásobníky vyčerpané po loňské dlouhé zimě. Rusko, největší dodavatel plynu do Evropy, omezuje svůj vývoz plynu z řady důvodů. Jedním z nich je evidentně i ten, že ruský plynárenský gigant Gazprom, většinově ovládaný Kremlem, se snaží demonstrovat nepostradatelnost dokončovaného plynovodu Nord Stream 2. Gazprom omezením dodávek plynu po svém tlačí EU k tomu, aby nekladla překážky do cesty zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Plynovod je nyní již prakticky dokončený. Moskva usiluje o to, aby ním plyn začal do Německa proudit co nejdříve a nejhladčeji.
Největší americká banka JP Morgan privátně doporučuje nákup akcií Gazpromu. Ve zprávě klientům za začátku září doporučení zdůvodňuje tím, že Gazprom za současných napjatých podmínek světového trhu s plynem může velmi dobře uplatňovat „svoji kontrolu nad celým trhem s plynem v EU“. Nahrává mu v tom letošní nezvykle chladné počasí. I v Česku začala topná sezóna nebývale brzy, na některých místech už koncem srpna. Krušnější zima pochopitelně umocňuje sháňku po plynu, takže Gazprom si za své dodávky do EU bude moci k běžné ceně přirazit o to více, což zvýší jeho ziskovost, včetně té přepočítané na akcii.
Češi, kteří už v příštích měsících na svých peněženkách neblaze pocítí zdražování plynu, tedy nechť místo nábytku v Polsku nyní radši investují do akcií Gazpromu. Až jim v příštích měsících dorazí účet s výrazně navýšenou cenou za plyn, budou se moci utěšovat alespoň tím, že díky té samé vyšší ceně roste hodnota akcií v jejich vlastnictví. Se silnější korunou je investice i do ruských akcií snazší, než pokud by česká měna byla slabší.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
