Pohonné hmoty v Česku mírně zdražují, přičemž čerpací stanice si navyšují své marže a zisky na úkor motoristů. Pohonné hmoty cenově víceméně stagnují od poloviny července, přičemž ovšem na trhu s ropou mezitím nastal propad, kdy barel Brentu zlevnil v řádu několika dolarů. Tento pokles tuzemské čerpací stanici do svých cen převážně nepromítly, a to ani přesto, že koruna vůči dolaru je nyní oproti prázdninovým kursovým hodnotám silnější. Čerpadláři tak svoji neochotu jít s cenou dolů tedy nemohou příliš svádět ani na kurs koruny. Zpevňování koruny vůči dolaru by mělo nahrávat zlevnění pohonných hmot v ČR.
Čerpací stanice se zkrátka snaží „zahojit“ po pandemické krizi, během níž mnohé z nich finančně těžce krvácely. Zároveň jejich zákazníci jsou „udoláni“ každodenními zvěstmi o zdražování všeho možného, od ojetin, přes stavebniny nebo elektřinu až po služby, jídla v restauracích nebo pivo. Takže ačkoli ropy se momentálně žádná inflace netýká, protože naopak spíše zlevňuje, čerpací stanice následují cenovou politiku, jako kdyby i právě ropa zdražovala.
Ropa se cenově níže než třeba v červenci drží kvůli obavě trhů z dalšího šíření delta mutace covidu. Zároveň těžaři sdružení v kartelu OPEC a jejich spojenci v čele s Ruskem minulý týden stvrdili, že v říjnu souhrnně navýší těžbu o 400 tisíc barelů denně. Navýšení těžby ovšem za současných podmínek představuje rozhodující tlak na cenu ropy, a to tlak působící ve směru jejího zlevňování.
Pohonné hmoty budou proto v příštích sedmi dnech v Česku mírně zlevňovat, a to v rozsahu do deseti haléřů na litr. Zlevní i v dalších zemích, do nichž často cestují čeští řidiči. Benzín nyní natankují levněji než v Česku ve Slovinsku, v Maďarsku, v Polsku a tradičně v Rumunsku a Bulharsku. V Rakousku je cena benzínu srovnatelná. Na Slovensku, v Chorvatsku, v Německu, v Itálii či Řecku je pak benzín dražší. Naftu natankují čeští řidiči levněji opět v Bulharsku a Rumunsku. Srovnatelné ceny se dočkají v Polsku. V Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, ve Slovinsku, v Německu, v Itálii i v Řecku je pak její cena vyšší. Cenu nafty v ČR snižuje letošní snížení spotřební daně z ní.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
