Plzeňský Prazdroj dnes oznámil „tradiční“ podzimní zdražení. Lze předpokládat, že na něj navážou i další, menší pivovary, neboť plzeňský výrobce je lídrem trhu.
Tříprocentní růst cen „plzní“ se nevymyká dlouhodobému standardu růst cen. Loni či předloni Prazdroj zdražoval výrazněji, o 3,6 procenta. Ale třeba v krizí poznamenaném roce 2013 jen o 0,7 procenta. Letos se však zdražení týká většiny sortimentu. Vzroste jak cena balených, tak čepovaných piv. Čepovaná piva přitom loni či předloni byla růstu cen ušetřena. Letošní zdražení je sice o něco méně výrazné než to loňské nebo předloňské, celkový dopad na peněženky zákazníků však bude citelnější. Právě proto, že zdražení je plošnější než to z let 2020 nebo 2019.
Prazdroj zdražováním reaguje na obecný růst cen v ekonomice, který – ve vyjádření spotřebitelskou inflací – letos bude atakovat třináctiletá maxima. Největší český pivovar si však zároveň chce uchránit svoji ziskovost. Zdražuje poměrně mírně, i když plošně, aby mu zákazníci příliš „neutíkali“ ke konkurenci. Po několika letech se uchyluje ke zdražení čepovaného piva. Restaurace a hospody po pandemii citelně zdražily, takže největší český pivovar se na této vlně veze. Průměrné zdražení o necelý padesátník na půllitr už se v celkovém účtu ze pohoštění strávníka o to snáze schová.
Navzdory rostoucím cenám však Češi pivo stále vyhledávají. Především právě díky jejich neutuchající přízni ani během pandemie nedošlo k citelnějšímu propadu hodnoty alkoholického piva vyrobeného českými pivovary, nejen tím plzeňským. Loni české pivovary vyrobily pivo v hodnotě 27,1 miliardy korun, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu (zde). To je jen o 2,1 miliardy nižší hodnota než historicky rekordní hodnota předpandemického roku 2019, kdy se v Česku vyrobilo piva za 29,2 miliardy korun. Pro srovnání, v roce 2009 činila celková hodnota piva vyprodukovaného v ČR 26,6 miliardy korun.
Mnohem dramatičtější nárůst obliby zaznamenává nealkoholické pivo. Ještě v roce 2014 činila hodnota v tuzemsku vyrobeného nealkoholického piva necelých 870 milionů korun. Předloni už to byl více než dvojnásobek, a sice zhruba 1,85 miliardy korun. To odpovídá nárůstu o 112,6 procenta. Hodnota produkce alkoholického piva za stejnou dobu stoupla pouze o 6,1 procenta, a to z 27,5 na zmíněných 29,2 miliardy. Loni – během mimořádného, pandemického roku – se v ČR vyrobilo nealkoholického piva za 1,8 miliardy korun. Pokles je proti roku 2019 zanedbatelný, byť korunově vyjádřenou produkci opticky navýšila slabší česká měna – slabší v porovnání s rokem 2019.
Nealkoholické pivo tak ukusuje čím dále tím větší část trhu, kterou dosud prakticky výlučně opanovávalo běžné pivo, tedy pivo alkoholické. Zatímco v roce 2014 představovala hodnota produkce nealko piva pouze 3,2 procenta celkové hodnoty produkce alkoholického piva, před pandemií, v roce 2019, už to bylo 6,3 procenta.
Objem produkce nealko piva vzrostl mezi lety 2014 a 2020 z 45,2 milionu litrů na 100,7 milionu litrů. To odpovídá nárůstu o 122,8 procenta. Loni poprvé v historii se v Česku vyrobilo více než 100 milionů litrů nealkoholického piva. Pro srovnání, v letech 2014 až 2019 stoupl objem produkce alkoholického piva v ČR z 1,82 miliardy litrů na 1,92 miliardy, což značí nárůst o 5,5 procenta. Loni se kvůli pandemii vyrobilo stejně piva jako v roce 2014, tedy zhruba 1,82 miliardy litrů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
