Finmag: Vyvrcholí dluhová krize rozpadem eurozóny? Ptáme se ekonomů Lukáše Kovandy, Petra Macha či Pavla Kohouta, podnikatele Tomia Okamury a dalších osobností, jak moc je to se společnou evropskou měnou nahnuté.
Lukáš Kovanda, ekonom a publicista:
Euro se zachránit podaří, i když z dlouhodobého hlediska je existence jednotné evropské měny – ve stávající podobě – neúnosná. Říká se, že opravdu dobrého přítele poznáš až v opravdu vypjatých podmínkách. A stejně tak dobrou měnu. Euro jí zatím není. Vypjaté krizové podmínky plně odhalují fakt, že zavedení jednotné měny nevede ke sbližování ekonomik, ke slaďování cyklů členských zemí. Je třeba postup přesně opačný – nejprve sladit ekonomiky a pak případně ustavit měnovou unii. Na to upozorňoval poměrně rozsáhlý tábor ekonomů už v době, kdy nad eurozónou ještě idylicky svítilo sluníčko, tedy v letech 1999 až 2007. Jenže nebyl vyslyšen. Euro je totiž projekt primárně politický.
Pravdou však je, že eurolídři mohou proklamovat cokoli, skupovat skrze centrální banku kvanta jinak neudatelných dluhopisů, půjčovat si třeba v Pekingu, ale o úspěšnosti projektu nakonec stejně rozhodnou ekonomické zákonitosti. Ty jasně říkají, že měnová unie je přínosná pouze pro hospodářsky sladěné celky s vysokou mobilitou práce a kapitálu s dobře ošetřeným sdílením rizika v případě asymetrických šoků. Takovou unii může vytvořit třeba Německo, Nizozemsko, Lucembursko či Finsko. K takové unii by se rády přidaly i státy jako Dánsko, Švédsko či možná i Norsko nebo Švýcarsko. To by byl opravdu elitní euroklub hospodářsky dostatečně sladěných zemí. Třeba bychom se po několika letech rádi přidali i my. Takže ano, euro přežije – ale domnívám se, že pouze v „tvrdém jádru“ či po nějakém dvourychlostním rozdělení stávající eurozóny na „Sever“ a na „Jih“. Nečekejme ale takové změny rychle. Bohužel může trvat třeba dvě desetiletí, než k nim dojde.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.