V Česku se loni vyrobilo nejméně zmrzliny od krizového roku 2013, pouze 36,3 milionu litrů. To je nejmenší vyprodukovaný objem oblíbené studené pochoutky od roku 2013. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu (zde). V roce 2019 se v Česku vyrobilo historicky rekordní množství zmrzliny, a sice 79,3 milionu litrů. Po letech postupného růstu vyrobeného objemu se tak loni tento trend prudce zvrátil, když se produkce zmrzliny meziročně propadla na méně než polovinu.
Slabá byla loni v Česku nejen výroba zmrzliny, ale i s ní úzce související vlastní konzumace. Ta podle čísel Euromonitoru klesla v důsledku nepříznivého počasí v červnu a v červenci a samozřejmě kvůli obecně slabším prodejům v roce pandemických uzavírek a omezení. Ty poznamenaly zejména prodeje nebalených kornoutkových zmrzlin, ať už točených či kopečkových.
Do značné míry si však Češi nemožnost koupit si zmrzlinu v příslušné provozovně, „zmrzlinárně“, cukrárně nebo kavárně vynahradili nákupem kelímkové, balené zmrzliny nebo mražených dezertů pro domácí spotřebu. Prodeje pro domácí konzumaci ani prodeje „u okénka“ však propad spotřeby nevykompenzovaly. Prodejům zmrzliny znatelně uškodil také odliv turistů z českých měst. Proto se citelně propadla i produkce zmrzliny.
Prodejům zmrzliny se v ČR do příchodu pandemie dařilo díky řadu let trvající ekonomické prosperitě a růstu mezd. Češi v době před úderem koronaviru stále zřetelněji vyhledávali prémiové zmrzlinářské výrobky. Cena průmyslově vyráběné ovocné zmrzliny přitom těsně před pandemií vyskočila na svůj historický rekord, když se poprvé soustavněji pohybovala měsíc co měsíc nad úrovní 200 korun za jeden litr.
Zatímco průměrná maloobchodní cena polárkového dortu se v uplynulých devíti letech prakticky neměnila, a pohybuje se v úzkém pásmu kolem 35 korun, průměrná maloobchodní cena zmrzliny od roku 2012 vzrostla až takřka o dvacet procent. I to svědčí o tom, že Češi vyhledávají prémiové zmrzliny a jsou ochotni si za ně připlatit.
Po odeznění pandemické situace lze očekávat návrat výroby i poptávky po zmrzlině v ČR na předpandemickou úroveň, případně jen mírně pod ní. Míra nezaměstnanosti v ČR totiž během pandemie prakticky nevzrostla a spotřebitelská nálada se rychle vrací do normálu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
