Plynovod Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska přímo do Německa, je hotový z 99 procent. Dokončený by měl být již tento měsíc. Berlín teď vysílá signál, který Moskva přijme příznivě. Pokud by se totiž Rusko rozhodlo plynovod využít jako geopolitickou zbraň, samo Německo nejspíše nic neudělá, informuje agentura Bloomberg. Řešení celé věci bude chtít řešit sankcemi na úrovni EU. Jenže sankce proti Moskvě EU uplatňuje už sedm let, od doby ruské anexe Krymu, a nijak zásadně nezabírají.

Z hlediska Moskvy je příznivou zprávou to, že pokud využije plynovod jako geopolitickou zbraň, Berlín nebude nijak pospíchat s utažením kohoutků plynovodu. V prekérní situaci se tak ocitá zejména Ukrajina. Rusko výstavbou plynovodu upevňuje svoji pozici pro případné vyjednávání s ní. A nyní, když Berlín signalizuje, že plynovod nehodlá jen tak vypínat, stává se pozice Ruska vůči Ukrajině ještě silnější. Moskva tedy případně může vážně pohrozit zastavením tranzitu plynu přes Ukrajinu a tím Kyjev přimět, aby přistoupil na její tranzitní podmínky, tj. například na Ruskem preferované poplatky za tranzit. Dochází tak ke geopolitickému a ekonomickému oslabení Ukrajiny a celého jí blízkého regionu. Postoj Německa se krajně nezamlouvá ani třeba Polsku.

Berlín tím však vysílá signál také do Washingtonu. Signál, který se tam líbit nebude. Spojeným státům se projekt nezamlouvá. Jak z geopolitického hlediska – upevňuje moc Ruska nad východní Evropou. Tak z hlediska ekonomického – činí Evropu závislejší na ruském plynu, takže ta pak bude mít zřejmě slabší zájem o dovoz zkapalněného plynu amerického.

Bidenova administrativa se snažila na Berlín zatlačit, ovšem podle Polska či Ukrajiny jen nedostatečně. Německá kancléřka Merkelová sice v červenci uvedla, že v případě ruského využití plynovodu jako geopolitické zbraně Berlín podnikne protiopatření i na národní úrovni. Nynější signály z Berlínu ale napovídají, že se tak spíše nestane. A tento postoj Berlínu se pravděpodobně nezmění ani s blížícím se kancléřčiným odchodem z funkce.

Jedná se tak vskutku o zprávu, jež libě zní moskevským uším, zatímco představuje úder Washingtonu. A tím pádem i transatlantické spolupráci. A také jednotě EU – vždyť Berlín upřednostňuje spolupráci s Moskvou před geopolitickými zájmy třeba zmíněného Polska, s nímž, na rozdíl od Ruska, sdílí členství v EU.