Moravské tornádo z minulého týdne bylo mimořádné nejen svou razancí, ale také škodami, jež napáchalo. V tuto chvíli se celkové škody, které na Břeclavsku a Hodonínsku způsobilo, odhadují na 15 miliard korun. A ještě porostou. Jedná se o kompletní škody, tedy jak na majetku kraje a obcí, tak na majetku lidí. Odhadem by celkové škody mohly činit zhruba 20 miliard.
Pojištěná škoda ale bude nižší. Například povodně v roce 2002 způsobily celkové škody za 73 miliard. Pojištěná škoda ale tehdy činila jen zhruba polovinu, totiž 36,7 miliardy. Od té doby propojištěnost (podíl pojistného na HDP) v oblasti neživotního pojištění v Česku mírně klesla, z 2,3 procenta HDP v roce 2002 na rovná 2 procenta HDP v roce 2019, jak vyplývá z údajů České asociace pojišťoven. V zásadě ale lze říct, že je srovnatelná.
V případě pojištění nemovitosti přitom nemusí být problémem pouze případná nedostatečná propojištěnost, ale také to, že řada pojištění je neaktualizovaných.
Vztahují se tedy ke starší, nižší ceně nemovitosti. Jak známo, v posledních letech zaznamenaly ceny nemovitostí napříč ČR dramatický nárůst. Četná pojištění tento stav nemusí reflektovat.
Přední tuzemské pojišťovny zatím vyčíslují pojištěnou škodu, kterou zanechalo řádění tornáda, na stovky milionů korun až jednotky miliard. Pojištěná škoda by tedy neměla výrazněji přesáhnout úroveň 10 miliard korun. Pokud by se pohybovala v blízkosti této úrovně, bude moravské tornádo z hlediska pojišťoven třetí nejnákladnější živelní pojistnou událostí od vzniku samostatné ČR v roce 1993.
Macek mezi tornády
Moravské tornádo by tak v tomto smutném žebříčku zaostalo pouze za povodněmi v Čechách v roce 2002 a na Moravě v roce 1997. Pojištěná škoda v případě těchto událostí činila zmíněných 36,7 miliardy korun, resp. 10 miliard korun. Kvůli inflačnímu vývoji, který nastal v období od roku 2002, respektive 1997, ale platí, že dnes by byla suma vyšší. Částka 36,7 miliardy korun z roku 2002 v dnešních cenách odpovídá zhruba 54 miliardám. Částka deseti miliard z roku 1997 dnes odpovídá 18 miliardám korun.
I tak se v případě moravského tornáda jedná o mimořádnou škodu. Uvažme totiž, že evropská tornáda v letech 1950 až 2015, která usmrtila celkem 316 lidí, napáchala souhrnnou škodu za zhruba jednu miliardu eur. Tedy za 25 až 30 miliard korun. Odhad uvádí odborný článek s takřka prorockým názvem Tornadoes in Europe: An Underestimated Threat – tedy: Tornáda v Evropě: Podceňovaná hrozba. Článek vyšel před čtyřmi lety v bulletinu Americké meteorologické společnosti. Pokud by vskutku celková škoda moravského tornáda odpovídala 20 miliardám korun, půjde až o zhruba dvě třetiny souhrnné škody, kterou napáchala evropská tornáda během dlouhých 65 let (v jejichž důsledku zahynulo dohromady více než padesátkrát tolik lidí než v důsledku tornáda moravského). Nenechme se přitom mýlit, autoři zmíněného článku zohledňují inflační vývoj, alespoň tedy v oblasti cen nemovitostí. I když podotýkají, že v Evropě po roce 1950 rostou ceny nemovitostí zejména z důvodů zdražování pozemků, nikoli tolik z důvodu růstu cen stavebních materiálů.
Nebývalý rozsah škod moravského tornáda bude pro tuzemské pojišťovny jistě zatěžkávací zkouškou, ovšem dlouhodobě jim naopak může pomoci k vyšším ziskům. Cynicky řečeno: těžko si lze představit lepší „reklamu“ na pojištění, než je právě jak zcela nečekaná, tak tragická a destruktivní událost. Zatímco povodní jsou přirozeně ohroženi jen lidé žijící v nížinách, v blízkosti vodních toků a ploch, tornádo může udeřit kdekoli. V lese, na venkově i v husté městské zástavbě, v rovině, v dolině i na horách.
Navíc, zatímco na Hodonínsku a Břeclavsku se nebozí lidé probírali z šoku apokalyptických rozměrů, některé veřejně činné osoby nelenily a „za tepla“ už sociální sítě ládovaly narativem, že tornádo souvisí s klimatickými změnami. Například pirátský poslanec František Kopřiva v jeho kontextu tweetoval, že „je třeba začít brát vážně změnu klimatu a její rizika pro lidstvo“. Pokračoval tím, že „častější a výraznější extrémy počasí vědci předpovídali a všude po světě se tak děje“.
Jedná se o falešný narativ. V červenci 1916 ve Vídeňském Novém Městě, jen necelých 150 kilometrů vzdáleném od místa řádění moravského tornáda, usmrtilo tornádo svojí silou plně srovnatelné, ba možná i silnější, 35 lidí. Už tehdy šlo o projev klimatických změn? Nikoli. Meteorologové spojitost stále vylučují i dnes. Dokonce upozorňují, že v USA počet ničivých tornád spíše klesá. Rok 2018 tam byl z hlediska výskytu těchto tornád dokonce nejslabší minimálně od roku 1950.
Levicovým progresivistům Kopřivova typu se nepodloženou manipulací ve veřejném prostoru podařilo umocnit dojem, že tornáda nyní budou i v Česku častější. Sice to zcela odporuje vědeckému konsensu, ale pojišťovny jistě Kopřivovi & spol. zatleskají. Budou totiž díky nim v příštích letech ziskovější. Vyděšená tuzemská veřejnost se nyní dost možná bude až překotně pojišťovat proti události, která nenastane možná dalších sto nebo dvě stě let, ba třeba i déle.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
