Společná měna euro dobře vystihuje, co je dnes s Evropskou unií špatně a jak by se měla změnit.
DOKUD STÁTY západní Evropy tmelil strach z velkého nepřítele, Sovětského svazu a jeho satelitů, nemohly si dovolit „luxus“ ideologie. Za časů Evropského (hospodářského) společenství, před podpisem Maastrichtské smlouvy v únoru 1992, se tak obvykle soustředily na vzájemnou spolupráci, případně integraci, jen do té míry, do jaké to bylo ekonomicky přínosné. Nemohly dopustit, aby ideologie získala navrch před ekonomickými zákonitostmi. Pokud by totiž ta ideologie byla chybná, riskovaly by zásadní, déletrvající hospodářské oslabení, kterého by velký nepřítel využil k fatálnímu útoku. Není náhodné, že v 80. letech obyčejné Řeky ani nenapadlo přimalovávat Kohlovi hitlerovský knírek, jímž dnes s takovým gustem „krášlí“ Merkelovou. Není náhodné, že euro bylo zavedeno až po zmizení železné opony. Je to politický projekt, který upřednostňuje ideologii evropské jednoty před ekonomickými zákonitostmi.
BRUSELSKÝ KABÁT
Právě euro dobře vystihuje, co je dnes s EU špatně a jak by se měla reformovat.
Euro přehlíží lidskou přirozenost.
Přehlíží, že politici evropských zemí, dokonce včetně „Evropanů“ Merkelové nebo Macrona, ne vždy budou ochotni upřednostnit bruselský kabát před národní košilí. Proto se třeba Merkelová staví proti společnému eurodluhopisu, ačkoli pro fungující měnovou unii jménem USA je takový společný dluhopis naprostou samozřejmostí. Upřednostněním vlastního, národního zájmu, které je zcela pochopitelné, ovšem i politici jako Merkelová nebo Macron znemožňují třeba to, aby mohlo jednou v EU platit – nejen ve věci eura a jeho úrokových sazeb –, že jedna košile padne všem. Je tedy realističtější žádat takovou reformu EU, jež ji v jistém smyslu dovede zpět před rok 1992. Lidská přirozenost a z ní plynoucí ekonomické zákonitosti musí opět dostat jednoznačnou přednost před ideologií.
Vyšlo v Reflexu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
