V tomto týdnu cena benzínu v ČR vyskočila nejvýše od prosince 2014, a to na průměrnou cenu 33,93 koruny za litr. Včera však cena benzínu z této středeční úrovně citelně poklesla, o takřka dvacet haléřů, na 33,74 koruny za litr. Nelze vyloučit, že takto prudký výkyv je spíše než faktickou změnou cen dán určitým posunem v rámci sledování cenového vývoje a jeho vyhodnocování, resp. metodiky tohoto vyhodnocování. V úterý totiž průměrná cena benzínu dle CCS činila 33,73 koruny za litr, tedy jen o haléř méně než ve čtvrtek. Rekordní cena za celé období od roku 2014 je tedy čistě jen záležitostí středy.
Růst cen pohonných hmot v ČR totiž – odhlédneme-li od středečního výkyvu – ustal. Benzín mezi čtvrtkem minulý týden a včerejškem zdražil pouze o haléř, nafta o haléř zlevnila. Předtím přitom cena obou druhů pohonných hmot stoupala prakticky nepřetržitě od začátku letošního roku. Litr benzínu za tu dobu zdražil z necelých 28 korun na aktuálních 33,74. Nafta zdražila z necelých 27,50 koruny za litr na 31,63.
Důvodem ustání cenového růstu pohonných hmot v ČR je zastavení zdražování ropy, k němuž došlo během července. Ropa Brent je nyní o 0,4 procenta levnější než začátkem měsíce, když se prodává za cenu necelých 76 dolarů za barel. Během července se totiž postupně zhoršují vyhlídky globální ekonomiky, neboť zejména asijské země – z nichž mnohé jsou významnými čistými dovozci ropy – se potýkají s další vlnou šíření covidu, tentokrát takzvané delta mutace.
K poklesu cen ropy ale přispívá nejen probíhající či vyhlížený útlum poptávky či obava z něj, ale také situace na nabídkové straně. Klíčoví tradiční ropní těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem totiž během července překonali své rozpory a shodli se na navyšování těžby, a to už od srpna. Navíc někteří z těžařů se dočkali vyšších základních těžebních kvót, které žádaly zejména Spojené arabské emiráty, člen kartelu OPEC. Kartel a jeho spojenci se o předminulém víkendu tedy dohodli na koordinovaném, postupném navyšování těžby od srpna dále, což vyvolává další tlak na pokles cen ropy.
V příštím týdnu tak je třeba počítat se stagnací cen pohonných hmot v ČR, případně s jejich mírným zlevněním v rozsahu do deseti haléřů na litr. Ani kurs koruny k dolaru totiž do situace výrazněji nepromlouvá, neboť dolar teď vyjde na 21,42 koruny, tedy česká měna je vůči té americké o 0,6 procenta silnější než začátkem července. To spíše hovoří pro zlevnění pohonných hmot v ČR. Stabilita kursu upevňuje vyhlídku stagnace cen pohonných hmot v ČR.
Zpomalení až zastavení cenového růst nastane i v dalších zemích, do nichž čeští řidiči často cestují. Benzín je tradičně výrazně levnější než v ČR v Bulharsku a Rumunsku. Levněji jej v červenci řidiči tankují ale také v Polsku, Slovinsku a Maďarsku. Cenově srovnatelný je benzín v Rakousku. Na Slovensku, v Chorvatsku a tradičně v Německu či Itálii je pak dražší než v ČR. Řidiči dieselů tankující v ČR jsou na tom lépe, neboť levněji mohou naftu koupit ze zemí EU pouze v Bulharsku a Rumunsku. V Polsku je její cena prakticky srovnatelná s cenou v ČR. Ve všech dalších zemích EU je nafta dražší než v ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
