V presu je nyní celý svět. Nakonec jej ovšem překoná a věci se vrátí do normálu. Návrat do normálu ale může zkomplikovat nová mutace covidu, v současnosti zejména mutace delta, která straší hlavně asijské státy.
Ceny stavebnin tedy opět klesnou. I když není jasné, za jak dlouho. Co by měl dělat člověk, který nyní staví či chce stavět dům a musí právě čelit enormně navýšeným cenám stavebnin?
Zaprvé, vzít si ponaučení. Brát si hypotéku na částku třeba až o patnáct či dvacet procent vyšší částku, než je rozpočtovaná cena výstavby, třeba rodinného domku. Případně mít na takové navýšení ceny výstavby vlastní finanční rezervu.
Zadruhé, pokud už člověk staví či rekonstruuje a růst cen stavebnin jej zaskočí nepřipraveného, může si s bankou vyjednat překlenovací úvěr ze stavebního spoření. Ten mu v řadě případů umožní pokrýt vícenáklady dané zdražením stavebnin.
Kromě překlenovacího úvěru si může vzít, to je za třetí, také druhou hypotéku. Za překlenovací úvěr není třeba ručit nemovitostí, za další hypotéku ale ano. Překlenovací úvěr financuje navýšení ceny výstavby v řádu stovek tisíců korun.
Za čtvrté, vzhledem k tomu, že dodatečné navýšení hypotéky není možné, je řešením vzít si hypotéku zcela novou, místo té stávající, na vyšší částku. Třeba u stejné banky, která financuje hypotéku původní. Toto refinancování hypotéky předpokládá, že zástavní hodnota nemovitosti je dostatečně vysoká, aby navýšení hypotéky umožnila. Zároveň by k žádosti o refinancování mělo dojít na konci fixačního období, neboť jinak je třeba počítat s poplatkem za předčasné splacení hypotéky. Fixace je doba, po niž zůstává úroková sazba hypotéky neměnná. Může trvat třeba i několik let, což pochopitelně znesnadňuje pružnou reakci na tak nenadálý problém, jakým je nyní zdražování stavebnin.
Za páté, pokud člověk nemusí nutně stavět hned teď, mít rychle vystavěnou střechu nad hlavu, měl by jeden až dva roky počkat. Hypotéky do té doby sice o něco podraží, zlevnění stavebnin však toto zdražení více než vykompenzuje.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.