Je to téměř přesně rok, co se konglomerát General Electric rozhodl zbavit většiny aktiv své finanční odnože GE Capital. Jeden z 12 zakládajících členů Dow Jonesova indexu z roku 1896 tak zahájil proces, na jehož konci má zůstat společnost opět plně zaměřená na svůj prapůvodní jádrový byznys, tedy průmyslovou výrobu.
Letecké motory, zařízení pro těžbu ropy či zdravotnické pomůcky namísto hypoték, účtů a toxických cenných papírů. Ano, i GE Capital se řadí k ústavům těžce zasaženým finanční krizí.
Firma se zkrátka, jak se říká, vrací ke kořenům – a ještě zhruba rok se k nim vracet bude. Loni zveřejněný plán počítá s dvouletým procesem rozprodeje finančních aktiv. V českém vydání se tento návrat ke kořenům projeví tak, že se na pražské burze začne obchodovat s novým titulem. To je v naší kotlině, zvyklé z posledních patnácti let na žádnou až dvě nové burzovní emise ročně, určitě svátek.
Akcie GE Money Bank budou prostřednictvím pražského parketu nabídnuty institucionálním investorům.
Rozprodej finančních aktiv GE se pochopitelně netýká jen Česka. Třeba v Polsku se Američané zbavují ústřední části své tamní bankovní odnože Bank BPH. Prodávají ji konkurenční Alior Bank, přičemž americký konglomerát si ponechá jen část Bank BPH zabývající se správou aktiv a také její hypoteční portfolio. Rozprodej ruší odkaz legendárního bosse GE Jacka Welche, který se právě do oblasti financí rázně rozkročil. Jenže to se psala osmdesátá a devadesátá léta a finance byly zlatým dolem. Po roce 2008 se z bankovnictví stal méně ziskový, zato však rizikovější byznys. Finanční domy čelí mnohem přísnějšímu dohledu – a zejména pak velcí systémoví hráči, mezi které patří i GE Capital.
V Česku prodej GE Money zapadá ještě do jednoho důležitého, byť bezprostředně nesouvisejícího příběhu. Je jím stahování amerického kapitálu ze země a pokles jeho relativního významu u nás. V letech 1998 až 2008 podíl USA v rámci přímých zahraničních investic v Česku klesl z 8,2 procenta na pouhých 2,8. A poměrně nízký zůstává i nadále. Třeba v roce 2014 byl z hlediska přímých zahraničních investic v Česku relativně významnější i takový Kypr. Naši republiku už opustily ikony amerického hospodářství jako Boeing, Conoco Philips nebo Exxon Mobile. Čímž ovšem není řečeno, že od nás americký kapitál prchá zcela. Jeden příklad za všechny: právě GE, konkrétně GE Aviation, u nás plánuje postavit centrum vývoje a výroby turbovrtulových motorů.
Přesto se nelze ubránit dojmu, že stahování GE je projevem „nového normálu“. Tedy slábnoucího ekonomického zájmu USA o středoevropský region. Ten je dán jednak objektivně, třeba právě náročnějším pokrizovým prostředím ve finančnictví a obecněji slabší globální ekonomickou pozicí USA, a jednak subjektivně, tedy tím, že americký kapitál zkrátka v rostoucí míře preferuje jiné kouty světa.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.