Tuzemské pojišťovny sčítají škody čtvrtečního tornáda. Odhady zatím hovoří o stovkách milionů korun až jednotkách miliard. Zatímco loni byla klíčovou pojistnou událostí vichřice Sabine, letos to bude zcela jistě právě jihomoravské tornádo. Pokud však letos na žádné další závažnější živelní pohromy nedojde, bude rok 2021 stále zaostávat za nechvalně rekordním rokem 2013, jenž v posledním desetiletí vykazuje nejvyšší objem plnění pojišťoven souvisejícím s řáděním živlů.
V posledním desetiletí se plnění pojišťoven v ČR související s živelními pohromami pohybuje nejčastěji v pásmu od čtyř do pěti miliard korun, jak plyne z jednotlivých výročních zpráv České asociace pojišťoven (viz graf níže). Výjimečně klidná byla z hlediska plnění škod způsobených živly léta 2011, 2012 a 2015. Naopak rok 2013 představuje „rok hrůzy“.
Tehdy živelní pojistné škody dosáhly 7,8 miliardy korun. Před osmi lety ČR zasáhly nejprve rozsáhlé povodně a poté i letní bouře. Povodně z poloviny toho roku byly tehdy třetí nezávažnější živelní pojistnou událostí v novodobé historii Česka.
Loni zkraje roku pojišťovny potrápil zmíněný orkán Sabine, podobně jako předloni Eberhard. Sabine ovšem v lesích napáchala na poškozených stromech a dřevu jen šestinovou škodu v porovnání s miliardovou „dardou“, kterou v roce 2007 způsobil nechvalně proslulý orkán Kyrill.
Ve výši objemu pojistných škod souvisejících s živelními pohromami se odráží nejen častost jejich výskytu a jejich závažnosti či plošnost, nýbrž také hodnota majetku, který zničí. Ta rok od roku zpravidla narůstá, a to kvůli obecnému růstu české ekonomiky, bohatnutí obyvatelstva a inflaci. Lidé mají například stále dražší automobily, nákladnější obydlí či zařízení na zahradách, takže bouře a další pohromy včetně tornád, dané extrémním počasím, tak ničí obecně stále dražší a dražší majetek.
Pokud by čtvrteční tornádo zasáhlo Prahu či Brno, odpovídaly by škody stovkám miliard korun. Pokud by ovšem na druhou stranu řádilo zcela mimo zastavěnou oblast, třeba v lesících, půjdou škody nejspíše jen do desítek milionů korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
