Česko tak vykazuje stejný stupeň spolehlivosti svého zadlužení jako Belgie, Spojené království nebo jako Estonsko, což je nejméně zadlužená země EU. Agentura předpokládá, že současný enormní nárůst veřejného zadlužení v poměru k HDP je pouze přechodného rázu, střednědobě očekává jeho nástup na klesající dráhu. Ten podpoří také stabilní ekonomický růst, jenž se dostaví v důsledku postupující vakcinace a potlačení pandemické situace.
Rizikem je déletrvající nestřídmá rozpočtová politika vlády, tedy již zejména té, jež vzejde z říjnových voleb, a nezvládnuté výzvy plynoucí z transformace autoprůmyslu.
Fitch je dokonce optimističtější než sama stávající česká vláda ve svém aktuálním, dubnovém Konvergenčním programu, klíčovém výhledovém ekonomickém dokumentu. Vláda totiž předpokládá výhledově vyšší úrovně poměru veřejného dluhu k HDP než agentura. Fitch počítá s tím, že na horizontu prognózy bude hospodářský růst ČR výraznější, než nač ukazují předpoklady vlády, a zároveň po letošních volbách očekává znatelnější než nyní předpokládaný důraz na fiskální střídmost.
Česko tak v hodnocení tří světově významných ratingových agentur – vedle Fitch Ratings ještě Moody’s a Standard & Poor’s – zůstává nejlépe hodnocenou zemí ze všech států bývalého sovětského bloku. Zmíněné Estonsko totiž hůře než ČR hodnotí agentura Moody’s. Česko si svůj nynější rating od agentury Fitch Ratings udržuje od srpna 2018, kdy mu jej agentura zlepšila po více než deseti letech setrvalého hodnocení stupněm A+.
Agentura Fitch Ratings ve svém aktuálním hodnocení zachovává nejen stávající rating, ale také výhled. To znamená, že nepředpokládá v oblasti veřejných financí vývoj, který by mohl vést ke zhoršení ratingu. Výhled udržitelnosti českých veřejných financí, a tedy i úvěrové spolehlivosti, považuje za stabilizovaný.
Hodnocení zmíněných světově významných ratingových agentur bedlivě sledují investoři po celém světě. Zhoršení ratingu nebo i výhledu zpravidla vytváří tlak na růst úroku, za který si vláda dané země na mezinárodních trzích půjčuje. Vláda pak musí dávat více peněz právě na splátky úroků, takže ji méně zbývá na příslovečné školy, dálnice, nemocnice a železnice.
Zachování ratingu i výhledu ze strany agentury Fitch Ratings je tedy pro Českou republiku pozitivní zprávou, a to zvláště v této náročné době. Agentura ve svém hodnocení bere v potaz dopad daňového balíčku schváleného koncem loňského roku. Letos se podle agentury úroveň veřejného zadlužení ČR dostane na úroveň 47,7 procenta, což je nepatrně vyšší úroveň než střední hodnota daného ukazatele v zemích, jimž Fitch přisuzuje srovnatelný rating jako ČR.
Hodnocení agentury Fitch Ratings tak znamená, že agentura nevyhlíží „rozvrat veřejných financí“, před kterým někteří čeští ekonomové a politici varovali v souvislosti se schválením daňového balíčku, zejména pak s takzvaným zrušením superhrubé mzdy.
Klíčová rizika, která by mohla výhledově vést k zhoršení hodnocení, spatřuje agentura ve střednědobě nekonsolidovaném stavu veřejných financí, tedy v delším období nestřídmé rozpočtové politiky, doprovázené matným ekonomickým výkonem, a v nezvládnutých výzvách plynoucích ze silné závislosti na technologicky a regulatorně rapidně se měnícím autoprůmyslu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.